Článek
„Pilotka byla v bezvědomí a nejevila známky života. Záchranáři se ji marně snažili resuscitovat. Přece jen šlo mladou dívku,“ konstatoval mluvčí královéhradecké lékařské záchranky Ivo Novák.
Tragédie se odehrála za slunečného, pro podobný cvičný let skoro ideálního počasí. Dívka se dostala do vzduchu pomocí vlečného motorového letadla a spadla zhruba po deseti minutách letu.
Jak řekl Právu vedoucí letového provozu novoměstského letiště Petr Borůvka, šlo o zkušenou pilotku s řadou hodin nalétaných na větroni typu VT - 116 Orlík.
U Českých Budějovic spadl větroň, starší pilot je v kritickém stavu
„Osobně jsem ji pochopitelně znal, o to je to všechno horší. Šlo o členku našeho aeroklubu, která létala posledních několik let pravidelně. Letadlo Orlík dobře znala a kluzák měla takříkajíc v ruce,“ přiblížil Borůvka.
„Okolnosti nehody vyšetřují spolu s policií letečtí inspektoři z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,“ podotkl.
„Do ukončení vyšetřování nelze spekulovat o příčinách tragédie,“ sdělil šéf letiště v Novém Městě nad Metují Petr Fišera.
Větroň Orlík v majetku novoměstského aeroklubu byl podle zjištění Práva starý čtyřicet až padesát let a doposud při pečlivé údržbě létal bez jakýchkoliv problémů.
Pád větroně na Náchodsku nepřežila 19letá žákyně pilotního kurzu.
„Jednalo se o spolehlivé celodřevěné letadlo, jež prošlo odhadem před třemi lety kompletní generálkou,“ tvrdí Borůvka.
Piloti kluzáků Orlík mají v případě nouze k dispozici padák. Ten by ale byl účinný pouze v případě, pokud by pilot stačil z letadla včas vyskočit.
Aeroklub v Novém Městě nad Metují pořádá kurzy pro piloty bezmotorového létání každý rok.
Frekventantem kurzu se může pod dohledem zkušeného instruktora stát prakticky dítě ve věku okolo patnácti let. Zkoušky na piloty větroňů potom žáci dělají v šestnácti letech.
Tragická srážka větroňů na Slovensku. Zahynuli oba piloti
„Během 75leté historie novoměstského aeroklubu nedošlo k žádné podobné tragické události, a to jak u větroňů, tak motorových letadel. Vyjma snad smrti parašutisty v osmdesátých letech minulého století, což ale nemá přímou souvislost s létáním,“ vzpomněl Borůvka.
Větroň VT-116 Orlík z dílny konstruktéra Jiřího Matějčka reprezentuje zlatou éru českého bezmotorového létání.
Sériová výroba letounu s rozpětím lichoběžníkových křídel šestnáct metrů, délce 7,55 metru a maximální rychlostí 150 kilometrů v hodině začala v roce 1969 v choceňském Orličanu.
Hornoplošník doposud patří mezi oblíbené větroně českých aviatiků. Orlíků bylo vyrobeno okolo 300 kusů, z nichž asi 60 jich létá dodnes.
