Dítě zemřelo při domácím porodu, matka a dula dostaly podmínku

„Vzhledem k okolnostem bylo nezbytné odborné vedení porodu ve zdravotnickém zařízení, které před porodem ani v jeho průběhu nekontaktovala. Dula prvorodičky, bez zdravotnického vzdělání, překročila dohodnuté povinnosti, když u rodičky prováděla vyšetření ke zjištění připravenosti rodičky k porodu, přičemž si byla vědoma nefyziologické polohy dítěte a existence rizika pro plod,“ popsala mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.

Justice ženy potrestala půlročním vězením s podmíněným odkladem na jeden rok. Obě podaly dovolání. Matka v něm tvrdila, že prý „nemohla zaviněně způsobit smrt svého dítěte, neboť až do narození dítěte právně existuje jako subjekt práv pouze žena, která požívá osobnostních práv, včetně práva na soukromý život, zahrnujícího rovněž svobodu co do místa a způsobu porodu.“

Dula zase namítala, že je jen důvěrnice, průvodkyně a pomocnice žen při porodu. „Jako dula nemůže být činěna odpovědnou za výsledek porodu jiné ženy, které poskytovala pouze takovou péči, kterou si žena přála,“ argumentovala.

Senát Nejvyššího soudu v čele s Pavlem Göthem ale smetl jejich námitky ze stolu. „Pakliže dítě již prokazatelně opouští tělo matky a je rozeno způsobem popsaným v této věci, nelze akceptovat představu dovolatelek, že ho nelze považovat za samostatného jedince a není možno se vůči němu dopustit násilné trestné činnosti,“ uvedli soudci. Dule zase vzkázali, že jako osoba u porodu nemá žádný generální pardon.

„Rodička přistoupila k domácímu porodu, a to i při existenci jednoznačných rizik vyplývajících ze spojení souhrnu komplikací, na což byla zdravotnickým zařízením výslovně upozorněna. Toho však nedbala, nevyužila již objednaného příjmu ve zdravotnickém zařízení a plánovanému postupu predikovanému zdravotnickým zařízením se úmyslně vyhnula,“ upozornili soudci.

Dula zase podle soudu aktivně napomáhala, ačkoli už za sebou měla ve své praxi podobný smrtelný případ. „Dula, tedy osoba bez jakékoli kompetence k poskytování zdravotnických služeb a výkonů, rodičku vaginálně vyšetřila a realizovala úkony při extrahování hlavičky dítěte z porodních cest matky, čímž aktivně vstoupila do procesu porodu. Obě obviněné věděly, že svým jednáním mohou ohrozit život dítěte, ale bez přiměřených důvodů spoléhaly, že jej nezpůsobí,“ vysvětlil soud.

„Právo ženy na volbu okolností a místa porodu nelze totiž nadřadit právu na život rozeného dítěte, které disponuje právem se narodit. Navíc právo na svobodnou volbu místa a způsobu porodu z hlediska rodičů je limitováno zájmem na bezpečném porodu a zdraví dítěte,“ dodal Nejvyšší soud.