Dítě nechali živořit v boudě. Za týraní půjde otec s macechou z Klatovska do vězení

Podle spisu se dvojice chovala k dívce, kterou měl muž svěřenou do péče, naprosto bezcitně. Způsobili jí tak dlouhodobě psychické utrpení.

„Neposkytovali nezletilé dostatek kvalitní stravy ani ošacení, ponižovali ji nadávkami a všelijakými dalšími způsoby ji odstrkovali od zbytku rodiny,“ uvedl předseda senátu Jan Kasal s tím, že vina obžalovaných byla jednoznačně prokázána.

„Vycházeli jsme z výpovědi poškozené a ze závěrů znalců. Dívka byla vystavena zejména psychickému týrání a odnesla si z toho katastrofické zážitky,“ doplnil Kasal.

I když oba obžalovaní byli doposud bezúhonní, podle soudu je na místě trest nepodmíněný. „Ani jeden z nich neprojevil lítost ani jakoukoliv sebereflexi. To značí, že výchovný trest by neměl kýžený účinek,“ řekl dále soudce.

Odstrkovat dívku do ústraní měla obžalovaná dvojice od září roku 2019, kdy jí bylo 14 let. Vše se provalilo předloni v červnu, když živořící školačka přišla žebrat o jídlo k sousedům.

„Zazvonila a řekla, že má hrozný hlad. Celá se klepala, držela se vrátek a plakala. Na sobě měla ušmudlané oblečení a zapáchala. Říkala, že od Velikonoc bydlí v chatce, kam ji macecha zavřela,“ vzpomínala sousedka, která společně s manželem upozornila sociálku.

Její pracovnice při kontrole zjistily, že dívka pobývá v malém prostoru bez oken. Spala na matraci přikrytá špinavým přehozem. Věci měla uložené ve dvou skříňkách. Tvrdila, že nastěhovat se do boudy jí přikázala přítelkyně jejího otce.

Z nevlastní matky prý měla velký strach, protože vůči ní byla agresivní. Do domu měla zakázáno chodit a brát si tam jídlo. Když otec s družkou odjeli, dům zamkli, aby se nemohla dostat dovnitř. Občas jí prý macecha dala nějaké peníze, aby si koupila něco k snědku. V dřevěné boudě dívka trávila celé dny.

„Nedostávala teplé jídlo, ve škole neměla ani obědy. Nosila stále stejné oblečení, které si musela sama prát v ruce. O Vánocích nedostávala žádné dárky, nemohla být ani u štědrovečerní večeře,“ stojí ve zprávě odboru sociálně-právní ochrany dětí.

Podle znalců zanechalo dlouhodobé fyzické a psychické trýznění na dívce zřetelné stopy. Do posudku napsali, že má pocity beznaděje, bezradnosti a vlastní zbytečnosti. Dále upozornili na to, že se není schopna radovat, zažívat spokojenost či štěstí. „Nemá sklony ke lhaní,“ doplnili znalci s tím, že její výpověď považují za věrohodnou.

Právní zástupce dvojice po přečtení obžaloby uvedl, že informace v ní jsou vykonstruované, zkreslené a ničím nepodložené. Podle něj se jednalo jen o přísnější výchovu.

Obžalovaní před soudem odmítli vypovídat. „Terezka je psychicky narušené dítě. Moje chyba byla, že jsem se ji snažila vychovávat. Měla jsem ji nechat růst jako dříví v lese nebo v dětském domově. Nestála o moji lásku a pozornost,“ četl soudce výpověď ženy z přípravného řízení.

Podle obžalované byla dívka tichá a vyhýbala se všem aktivitám. „Ignorovala mě. Nikdy jsem na ni nebyla vulgární. Nezakazovala jsem jí, aby si brala něco k jídlu,“ tvrdila žena policejním vyšetřovatelům. Pobyt dívky v „roubence“, jak s partnerem, pojmenovali dřevěnou boudu naproti jejich domu, vysvětlovala tím, že se jich stranila a pobývala tam dobrovolně.

„Problém byl, že Terka neustále lhala. Lži se opakovaly, tak jsem šel za psycholožkou. Ta mi řekla, abych se zamyslel nad omezením její svéprávnosti. Nechtěl jsem dceru odsoudit k zániku, tak jsem to nechal být,“ citoval soudce vyjádření obžalovaného u policejního výslechu.

Podle něj se dcera začala postupně stranit celé rodiny. „Nabídl jsem jí, že může jít bydlet do roubenky. Domů mohla přijít kdykoliv a vzít si i jídlo,“ tvrdil muž.

Oba obžalovaní musí dívce zaplatit půl miliónu jako újmu za prožité útrapy, jak dívka požadovala.

„Obžalovaní vůči ní používali tvrdé a nelítostné výchovné metody, při kterých zažívala pocity hladu či osamění. Přetrvávají u ní stále úzkostné stavy a stres,“ uvedl zmocněnec dívky, která v současné době pobývá v dětském domově a k nevlastním rodičům se odmítá vrátit.