Devianta pustili z léčebny a opět zaútočil na ženy. Teď stojí před soudem

Teď stojí před soudem za napadení dalších dvou žen z července, na jednu dokonce zaútočil nožem.

Z úst znalce sexuologa Jiřího Hrdličky v pondělí před plzeňským okresním soudem překvapivě zaznělo, že v průběhu pobytu Hříbala v ústavu a ani při jeho následných ambulantních návštěvách lékaři vůbec nepřistoupili k útlumové sexuologické léčbě.

„U obžalovaného jsem diagnostikoval patologickou sexuální agresivitu, která se u něho projevuje opakovanými sexuálně motivovanými útoky na neznámé ženy provázenými narůstající brutalitou. S ohledem na to, že má podstatně snížené ovládací schopnosti, je jeho pobyt na svobodě jednoznačně nebezpečný,“ prohlásil Hrdlička.

Podle něho tito devianti dosahují sexuálního vzrušení překonáváním odporu oběti.

„Čím více se žena brání, tím více je to uspokojuje. Proto jsou také tak agresivní. Je nutné u nich nasadit útlumovou terapii pomocí speciálních léků omezujících tvorbu testosteronu, což vede ke snížení naléhavosti sexuálního pudu a tím i rizika recidivy deviantních sexuálních projevů,“ doplnil Hrdlička.

Průběh předchozí léčby svých kolegů nechtěl hodnotit. „Vzhledem k tomu, že u obžalovaného v minulosti nerozpoznali deviaci, tak jak jsem ji diagnostikoval já, a tím pádem ani nepřistoupili k útlumové sexuologické léčbě, považuji za těchto okolností vhodné výjimečně zopakovat ústavní léčbu, ale jiným způsobem a na jiném pracovišti,“ dodal Hrdlička.

Hříbal podle obžaloby napadl obě ženy v jeden den. Na první zaútočil po čtvrté hodině ranní poblíž vlakového nádraží.

„Nejprve ji srazil, tahal po zemi a křičel na ni, že půjde s ním. Mlátil ji pěstí do obličeje, kopal do hlavy a do žeber,“ uvedl státní zástupce Robert Merkun.

Druhou oběť si Hříbal vyhlédl odpoledne v městské hromadné dopravě.

„Měl jsem takový zvláštní pocit, zmocnila se mě obrovská chuť na sex. Nedokázal jsem se ovládnout, úplně se mi zatmělo před očima. Byl jsem tak strašně nadržený, nenapadlo mě nic jiného, než že nějakou ženu přepadnu a donutím ji k pohlavnímu styku. Nůž jsem si vzal s sebou proto, abych požadavek na sex více zdůraznil,“ vypovídal Hříbal, který se živí jako pomocný dělník.

Sedl do tramvaje, kde ho zaujala blondýnka. „Měla krásný obličej. Bylo to strašně intenzívní, čekal jsem, až vystoupí, a šel za ní až do domu. Společně jsme vstoupili do výtahu. Ptala se mě, do jakého patra jedu. Nic jsem na to neřekl. Chytil jsem ji zezadu za pusu, aby nemohla křičet, a druhou rukou jsem vytáhl nůž a dal jí ho před obličej,“ popisoval.

Ženu vytáhl ven z kabiny a chtěl ji dostat do sklepa a donutit k pohlavnímu styku. „Když jsem jí držel zacpanou pusu a nůž pod krkem, byl jsem silně vzrušený a měl ztopořený penis,“ líčil Hříbal. Žena se bránila a snažila se ze všech sil křičet. Nakonec ji nechal být a odešel ven si sednout na lavičku nechat odeznít vzrušení. Tam ho také zadržela policie.

O jeho propuštění z ochranného léčení rozhodl v dubnu Okresní soud Plzeň-jih, a to na základě souhlasného stanoviska dobřanských psychiatrů s tím, že už pominuly důvody k jeho izolaci.

„Odborníci se shodli na tom, že u něj postačí ambulantní léčba. Podle nich je nebezpečnost pacienta minimalizována tím, že získal na nemoc náhled, tedy že je s ní srozuměn a snaží se chovat tak, aby omezil její projevy,“ zdůvodnila tehdy své rozhodnutí soudkyně Simona Kuboušková.

Podle primáře dobřanské léčebny Václava Faita pacient splnil všechny podmínky ústavní léčby. „Bral i předepsané léky a choval se slušně. Nebyl proto důvod pobyt v léčebně dál prodlužovat,“ uvedl už dříve Fait.

Jeho kolega Vladimír Šupina, který měl u Hříbala zajišťovat ambulantní psychiatricko-sexuologickou léčbu, tvrdil, že Hříbal je velmi dobrý účelový hráč. „Při změně ústavního léčení na ambulantní dokázal obelhat jak znalce, tak soud, že je všechno v pořádku, i když tomu ve skutečnosti tak nebylo,“ hájil se Šupina.

K němu do ambulance přišel Hříbal třikrát. „Z toho dvakrát tam doktor vůbec nebyl. Sestra mi píchla nějakou injekci a šel jsem pryč,“ řekl soudu Hříbal s tím, že je nyní ochoten podstoupit chemickou kastraci.

Nad obhajobou Šupiny se podivoval znalec Hrdlička. „S ohledem na značně podprůměrné rozumové schopnosti obžalovaného si nedovedu představit, jak by někoho dokázal přelstít. Já rozhodně nemám pocit, že by mě nějak oklamal. Léčení v ambulantní formě má probíhat tak, že by měl být hlavně přítomen lékař. V rámci návštěvy pacienta s ním provést rozhovor a navázat s ním nějaký vztah. Promluvit si o tom, jak se cítí, jak probíhá jeho život, jestli má práci, partnerku,“ uzavřel.

Hříbal byl poprvé odsouzen za znásilnění ještě jako mladistvý v roce 2007. Tehdy dostal za útoky na pět žen osmnáct měsíců s tříletou podmínkou, ale trest si nakonec odseděl, protože se ve zkušební lhůtě dostal do dalšího průšvihu. Jeho obětí byly tehdy převážně nezletilé školačky.

„Desetiletou dívku zatáhl do lesa, povalil ji a zacpal jí rukou ústa. Pak jí stáhl kalhoty i kalhotky, líbal ji na genitáliích a snažil se zasunout pohlavní úd do pochvy, což se mu nepodařilo. Poté po ní požadoval orální sex,“ popsal jeden ze skutků žalobce při soudním jednání před sedmi lety.

Tehdy mladík napadl všechny oběti během jednoho měsíce. Další odsouzení přišlo v lednu 2009, kdy dostal tři roky natvrdo za pokus o znásilnění, vydírání a omezování osobní svobody. Byl uznán vinným ze čtyř útoků, jedna z obětí byla dokonce v pokročilém stadiu těhotenství. Součástí rozsudku bylo rozhodnutí o ochranné sexuologické léčbě v ústavu. Za znásilnění teď hrozí Hříbalovi deset let vězení. Soud bude pokračovat příští měsíc.