Článek
Ubl se k činu přiznal. Tvrdil, že ho žena hecovala, aby ji bodnul. „Každý udělá jednou v životě chybu,“ uvedl.
K vraždě došlo loni v květnu. Ubl tehdy přijel kolem třetí hodiny v noci do ženina rodinného domu a zasadil jí nožem devět ran do hrudníku. Podle rozsudku čin plánoval s cílem ukončit vzájemné soužití.
Ten den Ubl podle svých slov nemohl večer spát. Tak se rozhodl, že za Zdeňkou R. pojede do jejího domu si popovídat. „Odemkl jsem a šel za ní do ložnice. Byla vzhůru. Chvíli jsme si povídali o prášcích, co beru, že po nich špatně vidím. Už jsem chtěl odejít a ona se mě zeptala, jestli mám u sebe nůž. Vyndal jsem svojí kudličku a na to řekla, abych si bodnul. V ten moment se mi zatmělo a udělal jsem to,“ vypovídal obžalovaný muž.
Po první ráně si prý uvědomil, co provedl. „Nechtěl jsem, aby trpěla, tak jsem bodal dál. Pamatuji si, jak mi řekla: Ty vole, ty si mě zabil. Pak se svezla na zem. Oči měla v sloup. Ještě jsem s ní zatřásl, aby se vzbudila. Pak jsem utřel nůž do kalhot, zamkl dům a odjel pryč. Venku jsem ho hodil do rybníka,“ pokračoval Ubl.
O tom, že šlo o promyšlený čin, svědčí podle předsedkyně senátu Heleny Przybylové především to, v jakou dobu obžalovaný přijel za poškozenou, a zejména že si s sebou přinesl zbraň a pak se snažil zahladit stopy. Upozornila také na nepřijatelný postoj Ubla k činu. „Ten dokresluje například část jeho výpovědi, kde hovoří o tom, že po první ráně bodal dál, protože ho na vojně učili, že nepřítel nesmí trpět. Přirovnávat ale přítelkyni k vojákovi v boji, kterého je třeba dorazit, je cynismus,“ uvedla Przybylová. Jak dodala, obžalovaný neprojevil žádnou upřímnou lítost. „Své jednání označil za chybu, jako by šlo v podstatě o politováníhodnou záležitost, která mu nyní komplikuje život,“ uzavřela soudkyně.
S poškozenou se Ubl stýkal tři roky. „Bylo to takové impulzivní soužití. Vyjeli jsme po sobě i kvůli blbosti. V intimním životě měla ráda, když nade mnou měla nadvládu. Jsem takový chromajzl, nedokážu se moc bránit. Já jsem se jí svým způsobem bál,“ dodal.