Článek
„Jestliže na počátku řízení, kdy soud teprve začíná zjišťovat relevantní skutkové okolnosti věci, dává smysl „zafixovat“ poměry účastníků, měly by postupně zjišťované skutečnosti dále potvrzovat smysluplnost další existence předběžného opatření. Pokud se však takové skutečnosti neobjeví, respektive dokonce pozbývají relevance důvody původní, pro které bylo předběžné opatření vydáno, není dán žádný rozumný důvod, aby soudy trvaly na jeho dalším pokračování,“ konstatoval soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Ústavní soud se zastal muže, který musel pro syna jezdit stovky kilometrů
ÚS neúměrnou délku předběžného opatření posuzoval na případu muže, po němž vymáhala firma žalobou přes devadesát milionů korun. Justice na začátku procesu zakázala muži nakládat s majetkem, ale ani po deseti letech se nic nezměnilo, přestože žaloba byla nepravomocně zamítnuta a muž už není ani trestně stíhán.
„Byť tedy ÚS nezpochybňuje, že na počátku řízení o náhradě škody a po určitou dobu se mohlo jevit omezení v podobě předběžného opatření jako opodstatněné, nyní již tomu tak není,“ dodal Šimíček. Spor se nyní vrací na začátek k pražskému městskému soudu, který bude při svém rozhodování vázán názorem ÚS.