Článek
„Když ke mně přišel poprvé, přinesl pár granulek stříbra v pytlíčku. Řekl, že to našel v baráku, který zdědil. Tenkrát jsem se ho ptal, jestli je to všechno, co má, že kdyby toho měl víc, tak to od něj koupím všechno. On na to reagoval, že toho má víc, ale že to nechce prodat najednou, protože by peníze hned utratil. Domluvili jsme se, že mi to tedy bude nosit po částech,“ vzpomínal majitel klenotnictví z Horšovského Týna. Pak za ním muž přišel asi ještě pětkrát.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Vypadal důvěryhodně
„Celkem jsem od něho koupil pět kilogramů ryzího stříbra,“ pokračoval klenotník. Podle něho muž působil důvěryhodně. „Takových případů, kdy někdo najde něco cenného ve starém baráku, je poměrně dost. Mně jeho vysvětlení stačilo, nebyl důvod mu nevěřit. Za komunismu bylo tenkrát docela běžné, že zaměstnanci těchto státních firem něco takového nakradli a pak si to doma ulili,“ tvrdil živnostník.
Po každém, kdo mu přinese drahé kovy do výkupu, chce jméno a bydliště. „Stejně tomu bylo i v tomto případě. Jeho údaje byly skutečně pravdivé, což jsem se dozvěděl později, když za mnou byla kriminálka,“ uzavřel klenotník.
Podle vyjádření policejní mluvčí Dagmar Brožové pracoval obviněný muž ve firmě v pozici dělníka. „Z košů galvanické lázně pro stříbření, kterou jako zaměstnanec obsluhoval, odcizil od loňského srpna do letošního února celkem 45 kilogramů granulátu stříbra,“ uvedla Brožová s tím, že vynášel z objektu společnosti po skončení směny.
Cenný kov nabízely sestra i matka
„Poté ho buď sám, nebo prostřednictvím sestry či matky nabízel ve výkupech. Celkem způsobil škodu téměř sedm set tisíc korun,“ doplnila pro Právo Brožová.
Nikdo z vedení poškozené firmy se k případu nechtěl vyjádřit. „Nebudeme o tom mluvit,“ sdělila včera zástupkyně jednatele a zavěsila telefon.