Dahlgrena střeží jako oko v hlavě

Po jeho pondělním převozu z ruzyňského letiště přijali podle informací Práva celou řadu přísných bezpečnostních opatření.

Nechtějí totiž zažít další podobný skandál, jako když se v březnu 2011 oběsil ve vazbě pankrácké věznice v Praze Otakar Tomek, podezřelý ze znásilnění a brutální vraždy devítileté Aničky z října 2010.

Nedostatečná kontrola, kvůli níž se dozorcům nepodařilo překazit Tomkovu sebevraždu, stála pak místo pět zaměstnanců vězeňské služby.

Nejde však jen o to, že by si Dahlgren, u něhož se spekuluje o psychické nemoci, mohl sám něco udělat, ale vězeňská služba nebere na lehkou váhu ani variantu případného útoku na tohoto muže z řad jiných vězňů.

Zatím tak k Američanovi pustili jen jihomoravské kriminalisty, kteří jej ve čtvrtek vůbec poprvé od předloňské květnové tragédie vyslechli, ale podrobnosti odmítli sdělit.

Podle zjištění Práva měl však Dahlgren také první soukromou návštěvu. Ve čtvrtek odpoledne se u něj na cele ohlásili zástupci americké ambasády, s kterými má být v pravidelném kontaktu, což byla jediná podmínka amerických úřadů, když historicky vůbec poprvé vydaly svého občana ke stíhání do Česka.

Jinak je ale obviněný mladík prakticky v naprosté izolaci a pod téměř permanentním dohledem.

Dozorci podle zdroje redakce zvýšili jak frekvenci kontrol jeho cely, v níž je zcela sám, tak samotné prohlídky vybavení místnosti, v níž stráví zřejmě celou dobu, než soud rozhodne o jeho případné vině a trestu. Dahlgrenovi hrozí až doživotí za předloňské květnové vyvraždění rodiny jeho sestřenice.

Američan se nedostane do kontaktu s ostatními vězni, na pravidelných venkovních vycházkách mezi čtyřmi zdmi mu dělají společnost pouze dozorci, a pokud ho převádějí prostorami věznice, je hlídán na každém kroku i vyšším počtem lidí.

Za mřížemi příliš nekomunikuje, nic zvláštního nežádá a kromě čtvrteční návštěvy z ambasády byl fakticky úplně odstřižen i od vnějšího světa. Nedostal jediný dopis ani žádný nenapsal.

Nepožádal o něčí návštěvu a ani nikdo z blízkých či příbuzných se věznici dosud nepřihlásil s žádostí o setkání s ním.

Dahlgren má přitom ve vazbě nárok na dvě návštěvy měsíčně na celkem tři hodiny.

Kromě nulové korespondence s vnějším světem se prý Američan ani nezajímá o dění v médiích, nemá a zatím nechce na cele televizi a ani nepožadoval žádný denní tisk včetně toho zahraničního. Ve čtvrtek měl o denní program postaráno, když za ním dorazili policejní vyšetřovatelé.

„První výslech proběhl a my jeho výsledek nemůžeme a nechceme komentovat,“ sdělil Právu tiskový mluvčí jihomoravské policie Bohumil Malášek.

Zatím tedy není známo, zda Dahlgren s policií spolupracuje, či odmítá vypovídat, zda se k činu přiznal a případně popsal motiv svého jednání, protože ten dosud kriminalisté neznali. Navíc doteď přesně neuvedli, jak vrah své čtyři oběti usmrtil. Krátce po činu sdělili pouze to, že použil dva nástroje a že šlo o brutální způsob zabití.

O chladnokrevnosti činu svědčí i informace o tom, že na posledního z příbuzných, mladšího ze synů své sestřenice, dokonce číhal až do odpoledne. Policie má v případu ale více neznámých.

„Schází nám toho ve spisu dost. Nejde jen o samotný výslech cizince, který nám snad motiv činu vysvětlí,“ uvedl pro ČTK vyšetřovatel případu Luděk Blahák z jihomoravské kriminálky.

I kvůli zmíněným spekulacím o možné nepříčetnosti podezřelého a objasnění jeho psychického stavu v době vražd se nyní zaměří na znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie. Jejich vyhotovení v praxi trvá zhruba dva až tři měsíce.

Kromě toho budou probíhat další výslechy, ale policii čeká především jiný velký úkol, ke kterému se kvůli dvouleté absenci hlavního podezřelého dosud nemohla dostat – porovnání stop a vzorků zajištěných na místě činu se vzorky Dahlgrena.

„Bez přítomnosti obviněného jsme neměli možnost je porovnat. K tomu se dostaneme až nyní,“ podotkl Blahák.