Dahlgren před soudem mluvil o božském hlasu v hlavě a o slinivosti. O vraždách ani slovo

16:04 - Jednání bude pokračovat ve středu 9:00, kdy lze očekávat rozsudek.

16:02 - Dahlgren skončil s výpovědí s žádostí, aby soud přihlédl k jeho psychickému stavu. O vraždách nemluvil.

16:00 - Ke čtyřnásobné vraždě v Brně-Ivanovicích se Dahlgren stále nedostal. Náhle začal mluvit o tom, že od jeho uvěznění v USA, kde byl po činu před třemi roky zadržen, se nastartoval proces jeho uzdravování.

15:55 - Hlas jej prý přesvědčil, že je na "božské misi". Hlas údajně přicházel s mnoha přirovnáními, například s Adolfem Hitlerem.

„Během tohoto jednoho týdne byl tento hlas pro mne mým bohem. Poskytoval mi údaje o tom, jakým způsobem se bude vyvíjet můj život," uvedl Dahlgren. Neměl prý kontrolu nad svým jednáním. Cokoli dělal, údajně musel nejprve schválit "hlas v jeho hlavě".

15:52 - Pobyt v Brně, konkrétně první dny, popsal Dahlgren jako požehnání. Tento stav prý trval dva týdny a pak se vše změnilo. Obžalovaný uvádí, že ve třetím týdnu pobytu u příbuzných se problémy vrátily a byly tíživější a silnější než dříve.

15:45 - Po půl hodině Dahlgrenova popisu jeho údajných duševních útrap jej soudce Michal Zámečník vyzval, aby se zaměřil na okolnosti související s vraždou.

Dahlgren začal popisovat, jak chtěl odcestovat z USA do Indie a chránit tam tygry před pytláky. Zvažoval také odjezd do jižní Afriky, kde se chtěl také věnovat ochraně zvířat. Pak prý přišla nabídka jeho příbuzných, aby je navštívil v ČR.

15:40 - Dahlgren barvitě soudu popsal, jak se "oddělil od svého myšlení" a "žil bez myšlenek". Toto údajně prožíval od svých 18 do 20 let. Ve svých myšlenkových útrapách spatřuje důvody svého selhávání. O vraždách stále nemluví.

Je velmi neobvyklé, aby obžalovaný ve své závěrečné řeči u českých soudů tak podrobně popisoval své někdejší myšlenkové procesy. Podle reportéra Práva, který proces sleduje, Dahlgrenova závěrečná řeč připomíná velmi otevřený rozhovor klienta s psychoterapeutem.

15:29 - Obžalovaný neustále popisuje své psychické problémy, o čtyřnásobné vraždě v Brně-Ivanovicích se nezmiňuje. Podrobně již popsal soudu stav své mysli od dětství až po dospívání.

15:27 - Dahlgren popsal soudu, že v tomto věku měl ničivé a hrozné myšlenky. Nebyl prý schopen žít se svojí vlastní myslí. „Moje mysl byla mým největším nepřítelem," tvrdí obžalovaný.

15:23 - Jako dítě měl obavy, že se "zhmotní zabijáci vycházející z jeho skříně". Měl prý strach z koupání venku, protože se bál žraloků, kteří se také mohou zhmotnit.

„Bál jsem se, že mi bůh vezme všechno, co jsem miloval, psa, rodinu, sestru. Jak jsem vyrůstal, ten strach neodcházel, jen jsem se s tím naučil žít," poznamenal ve své závěrečné řeči cizinec. K zesílení nemoci podle něj došlo, když mu bylo 16 až 17 let.

15:19 - Zmínil, že od devíti let měl problémy se svým chováním, trpěl návaly strachu, které se s věkem stále zhoršovaly. Dosud prý trpí trýznivou úzkostí.

15:17 - Dahlgren popisuje soudu svůj psychický stav. Tvrdí, že byl "na dně", když se pořezal. S pobytem ve vězení se vyrovnával tak, že psal zápisky - údajně takto pracoval až 15 hodin denně. Posteskl si soudu, že se s nadměrnou slinivostí nadále potýká.

15:14 - Kevin Dahlgren se rozhodl na závěr promluvit. „Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co se stalo při mém pobytu ve vazbě, jak jsem se pořezal na zápěstí. V tom období jsem trpěl nadměrnou slinivostí, tedy tvorbou slin," řekl Dahlgren soudu.

Američan tvrdí, že si s problémem neuměl poradit, bylo to prý stresující.

15:05 - Pokud by soud podle Špíška vycházel pouze z posudku českých expertů, měl by rozhodnout o vině jeho klienta, ale upustit od potrestání a poslat Američana do detence. V detenci by po jistém období mohl Dahlgren žádat soud o propuštění, pokud by se zjistilo, že se jeho zdravotní stav zlepšil. I odsouzení, kteří si odpykávají trest vězení, mohou žádat o propuštění, ale podmínky pro ně jsou podstatně přísnější.

14:58 - Advokát upozorňuje na mírné rozdíly mezi vyjádřením českých soudních znalců a lékařů, kteří měli Dahlgrena v péči v USA, kde byl po svém návratu z ČR ve vězení. Všichni dospěli k závěru, že trpí duševní poruchou. Ze závěru amerických lékařů lze dovodit, že si zřejmě nemusel uvědomovat důsledky svého jednání.

14:35 - Advokát pokračuje v závěrečné řeči, kdy shrnuje detaily případu.

14:19 - Advokát Špíšek tvrdí, že mohou existovat pochybnosti o tom, že vraždil skutečně Dahlgren. „I když mohl být pan obžalovaný v době útoku v rodinném domě obětí, nedokazuje to, že skutečně vraždil. Neexistuje jediný přímý důkaz, který by jej jednoznačně usvědčoval," poznamenal právní zástupce obžalovaného.

Advokát navrhuje zprostit Dahlgrena obžaloby, protože nebylo podle něj prokázáno, že by spáchal tento čin mladý Američan.  

14:12 - „Obžalovaný opouštěl rodinný dům příbuzných (pozn. red. - po činu), aniž by si toho kdokoli ze sousedů všiml. Nelze tak vyloučit, že do domu mohly vstupovat a odcházet z něj další osoby, aniž byly kýmkoli spatřeny," upozornil advokát.

14:00 - Advokát upozorňuje, že v době činu nebo bezprostředně po něm mluvil Dahlgren s poštovní doručovatelkou a uklízečkou. Ty ale nezahlédly nic podezřelého, neviděly na jeho krátkých kalhotách stopy krve, upozornil Špíšek.

13:54 - Obhajoba má za to, že Dahlgrenova vina nebyla jednoznačně a beze zbytku prokázána. Jednoznačné a především přímé důkazy o vině klienta provedeny nebyly, tvrdí Špíšek. Uvedl, že jde většinou o nepřímé důkazy.

13:49 - Zmocněnkyně poškozených navrhuje, aby obžalovaný uhradil pozůstalým nemajetkovou újmu celkem čtyři milióny korun.

A ke slovu se dostává advokát Špíšek. „Sám pan obžalovaný se k obsahu obžaloby nevyjádřil a využil svého práva nevypovídat. Vinu ani nepotvrdil ani nepopřel," řekl v úvodu své závěrečné řeči obhájce.

13:46 - „Jsou splněny podmínky pro to, aby byl vedle trestu umístěný do detence,“ uvedla žalobkyně. „Navrhuji, aby byl uznán vinným v plném rozsahu, udělen trest doživotí a vedle toho aby byl umístěn do detence," upřesnila. 

13:43 - „V podstatě vyhladil jednu rodinu. Vyhladil jednu funkční rodinu o dospělých a dvou synech," řekla Doležalová. Upřesňuje, že za vhodnější považuje trest doživotí, protože není sám schopen "svoje vnitřní tenze zvládnout", což vyplývá podle žalobkyně ze znaleckých posudků z oboru psychologie a psychiatrie.

13:39 - „Výjimečný trest 20 až 30 let, nebo doživotí - jinou volbu jsem nenašla," uvedla k případnému trestu Doležalová.

13:36 - Doležalová upozorňuje, že Dahlgren spáchal čin "enormně brutálním způsobem". Každá oběť podle ní dostala mnoho ran, jedna dokonce několik desítek.

13:32 - Poukázala na to, že původně o hlasech po svém zadržení vůbec nemluvil. Dahlgren tvrdí, že mu našeptávaly, aby vraždil. Státní zástupkyně připomíná závěry posudků; Dahlgren má velikášské plány a měl problémy sám se sebou.

13:30 - „Jedna věc je, zda se jednalo o duševní poruchu, a druhá věc je, nakolik byl schopen rozpoznat důsledky svého jednání,“ zdůraznila Doležalová. Na druhou podotázku ihned odpověděla, že bezesporu byl. Poukázala na jeho racionální jednání po vraždách a mimo jiné i velmi racionální rozhodnutí vrátit se po činu do USA. Vysvětlení činu pouze tím, že poslouchal hlasy je podle státní zástupkyně nedostačující.  

13:25 - S velkým očekáváním sledovala podle svých slov zkoumání psychického stavu obžalovaného. To označila za mimořádně náročné. Závěry znalkyně z odvětví psychiatrie: netrpí závažnou duševní poruchou, byla ale zjištěna závažná porucha osobnosti.

13:21 - Byla zjištěna shoda mezi pachovými stopami obžalovaného a vzorky odebranými z rukou a nahých obětí, zdůraznila znalkyně. Na zkoumaných kalhotách obžalovaného bylo zjištěno 39 krevních skvrn.

Analýza prokázala, že část patří obětem, u některých se nepodařilo ověřit, komu krev patří. Toto ověřování ztížila z genetického hlediska i skutečnost, že Dahlgren je pokrevný příbuzný obětí. „Vinu pana obžalovaného lze prohlásit za prokázanou. Na šílenost celého tohoto jednání, které je pro veřejnost nepochopitelná, je důležité zjištění, zda je za své jednání odpovědný," doplnila Doležalová.

13:17 - Soused rodiny slyšel řev z jejich domu. Slyšel také zvuky, které přirovnal k úderům do boxovacího pytle. „Skřek a vysoké tóny slyšela i další sousedka," podotkla dále žalobkyně. V garáži domu pak bylo slyšet, že se tam rozbilo sklo. Zřejmě šlo o okno, které zničil požár. Spis uvádí, že Dahlgren odvlekl těla svých obětí do garáže a tam je zapálil. Požár pak přijeli likvidovat hasiči.

13:12 - Všechny oběti utrpěly vážné zranění hlavy. Poškozeni byli podle státní zástupkyně usmrceni v domě, aniž by se na útok mohli jakkoli připravit. Znalkyně připomněla, že těla mrtvých se našla v garáži jejich domu v Brně-Ivanovicích. Synové manželského páru byli usmrceni ve svých pokojích a jejich otec ve své pracovně.

13:08 - „Znalecké posudky jasně potvrzují, že čtveřice Dahlgrenových příbuzných byla zavražděna,” uvedla znalkyně. Pachatel použil k vraždám dva nože a kámen o váze 12 kilogramů.

„Závěr o tom, že pachatelem je pouze obžalovaný Kevin Dahlgren...svědčí o něm expertízy, ale i důkazy, z nichž lze zjistit, kde se obžalovaný inkriminovaného dne nacházel," uvedla.

13:05 - Při vstupu do místnosti Dahlgren pokýval na svoji matku a otce, kteří sedí v první řadě mezi veřejností.

Žalobkyně Ludmila Doležalová zahájila svoji závěrečnou řeč.

11:14 - Přestávka do 13:00.

11:12 - Soudce Michal Zámečník čte vyjádření amerického lékaře, který měl Dahlgrena v USA v péči. Doktor mimo jiné napsal, že Dahlgrenova přítelkyně obžalovaného popsala jako zmateného a ztraceného.

První dva týdny v Brně byly prý pro mladého muže bez vnitřních hlasů. Proti svým hostitelům Dahlgren nepociťoval nenávist, napsal také americký lékař.

11:05 - Dahlgren následně slíbil, že už se něco podobného nebude opakovat. Svůj čin odůvodnil tím, že čin byl výsledkem jeho snahy o „vyventilovaní naštvanosti a vnitřního tlaku", který v sobě pociťoval.

11:01 - Soud čte zprávu z věznice Brno-Bohunice. A vedení věznice sděluje, že 7. března tohoto roku přistihl dozorce Dahlgrena na cele, jak se sebepoškozuje. Američan se řezal na rukou vylomeným břitem z holítka. Dozorce jej vyzval, aby toho zanechal. Dahlgren se mu ale pokusil vzít obušek. Vše skončilo tím, že dozorce obžalovaného přemohl. Cizinec pak skončil nikoli v cele, ale na oddělení psychiatrie vězeňské nemocnice v Brně-Bohunicích.

10:58 - Výslech znalkyně skončil.

10:54 - Dahlgren se radí s advokátem na otázkách a pokládá první. Ptá se, zda testy, které u znalkyně dělal, potvrdily u něj psychickou poruchu.

Znalkyně: Potvrdily narušení osobnosti.

10:49 - Znalkyně vysvětluje, jak se léčí obsedantně kompulzivní porucha. Pacient musí byt schopen se hlasům bránit, čelit jim, byt schopen jim říci ne, což podle ní Dahlgren leta dělal.

Advokát se ptá, jestli mohl sám hlasům čelit bez pomoci lékaře. Znalkyně tvrdí, že se mu to střídavě dařilo.

10:44 - Hovoří advokát Richard Spíšek. Ptá se na hlasy, které Dahlgrena pronásledovaly, jak Američan tvrdí.

Znalkyně: Hlasy jej odtrhávají od vnímání okolí. Brání mu zapojit se do různých aktivit. Je to prý pro obžalovaného velmi nepříjemné.

10:33 - Dahlgren při sezení s psycholožkou mimo jiné řekl, že celá kauza je o „problému zdravotnickém, ne o problému kriminálním". Se znalkyní se odmítl bavit o dnu vraždy a jejich okolnostech.

10:29 - Ptá se státní zástupkyně Ludmila Doležalová. Chce vědět, jaká je šance na to, že nebude po léčbě nebezpečný pro své okolí.

Znalkyně: Úplnou garanci nemůžeme dát. Pokud by se léčil dlouhodobě, bral léky, tak to je cesta, ale plnou záruku, že nebude nebezpečný pro společnost, nemáme. Navíc mu dost chybí schopnost empatie, což je rizikový faktor.

10:24 - Resocializace obžalovaného je ztížená, rozhodně není vyloučena, uvedla Mohammadiová. Dahlgren chce údajně na sobě pracovat sám. Pokud by byl umístěn do nemocnice, tak znalkyni řekl, že bude spolupracovat s lékaři a případně brát léky. Léky mohou podle znalkyně pozitivně ovlivnit jeho chování.

Dahlgren po celou dobu velmi bedlivě naslouchá. Vše mu překládá tlumočnice.

10:20 - Je osobností hluboce narušenou, je velmi úzkostný, potřebuje léčbu, je potřebná jeho medikamentózní léčba, zdůraznila psycholožka.

Byl překvapen, že jej v USA zatkla na letišti při útěku z Česka FBI. „Nikdy jsem nepřemýšlel o důsledcích svých činů," řekl při jednom z osmi sezení se znalkyni obžalovaný.

10:14 - „Velmi se bál selhaní, ale nakonec v sobě uvolnil myšlenky na zabíjení, které potlačoval,” konstatovala Mohammadiova. Dahlgren trvale v sobě bojuje s pocitem úzkosti. Dahlgren tvrdí, že po svém zatčení při pobytu v americkém vězení dozrál vnitřně. Mluví už jen o pozitivních postavách. Je ale nadále osobnosti nebezpečnou.

Znalkyně: Chce byt veterinářem, starat se o zvířata, chce, aby byla přijata opatření vedoucí ke zrušení zoologických zahrad, aby v nich zvířata nebyla držena.  

10:10 - „Odešel ze svého domova v Americe, protože se tam nedokázal adaptovat, najít si prací, plnit si sny. A po příjemném období v Brně přišly obavy, že to nezvládne, že se svět zase zhroutí. Bal se, že nebude schopen fungovat tak, jak to očekává jeho okolí," uvedla znalkyně s tím, že se v Brně Dahlgren podle svých slov ocitl v pasti. Děsil se toho, že selže. Už nemůže odjet bojovat do Afriky bojovat a pytláky. Byl v pasti, frustrovaný.

10:05 - Dahlgren se sebepoškozoval, řezal se nožem ve svém pokoji. Vydržel se hodinu sám na sebe dívat do zrcadla. Hromadila se v něm frustrace z toho, že se mu nedaří stát se tím, kým chtěl byt. Z toho vznikala jeho agrese. Hledal v ulicích někoho, koho by zabil, ale byla tam policie.

A v tomto období přichází pozvaní do Brna, ke svým příbuzným. A to považoval Dahlgren jako rozhřešení. Přijel do Brna, byl v centru pozornosti, bylo mu to příjemné, znalkyně hovoří o příjemném období.

10:01 - Touha být superhrdinou je výsledkem jeho přání se ochránit před jeho vlastními špatnými sny, vizemi, myšlenkami. V období dospívaní těmto úvahám čelil tak, že podle psycholožky "zastavoval své myšlení". Jednou chtěl být hrdinou záporným, jednou kladným. Dahlgren je podle znalkyně člověk frustrovaný, rozpolceny.

9:55 - „Vždy chtěl být někým výjimečným, ne pro jiné, ale pro sebe. Celý jeho život je veden tím, že chce byt superhrdinou," zdůraznila Mohammadiová. Dahlgren se jí přiznal, že v období dospívaní, kolem 15 let, zápasil v sobě s myšlenkami na vraždu svého otce. Napadaly jej podle ní myšlenky na vyvraždění rodiny, na zapalování věcí.

9:50 - „Celý život jej provází úzkost, má velmi bohaté fantazijní myšlení, nadprůměrný intelekt, je emočně nestabilní," uvedla psycholožka s tím, že Dahlgren trpí těžkou poruchou osobnosti.

Odborně jde o smíšenou poruchu osobnosti. Trpí komplexem nadřazenosti. Agrese se u něj rozvinula z původních úzkostných stavů.

9:46 - Úzkostné stavy u něj pokračovaly i v dospívání. Bylo mu nabídnuto, aby to řešil léky, což odmítl, protože to považoval za slabost. Pak měl dva sny. „Buď se chtěl stát špičkovým vojákem námořní pěchoty, nebo mistrem bojových uměni,“ uvedla psycholožka.

Na druhou stranu měl velmi rád zvířata, chtěl je chránit. Chtěl odejít do jižní Afriky a bojovat tam proti pytlákům. Jeho život popisuje znalkyně jako zmatený.

9:40 - Na řadu přišla psycholožka Beata Nour Mohammadiová. Dahlgren podle ní prožil úzkostné dětství. Bál se, že v noci ze skříní vylezou vrazi, kteří ho zabijí. „Chtěl se stát supermanem, aby se mohl bránit," uvedla psycholožka.

9:32 - Zubková uvádí, že vzorek Js 13 z povlaku na polštáři je od Kevina Dahlgrena, a vysvětluje, jak se odebírají vzorky DNA. Výslech následně skončil.

9:25 - Znalkyně popisuje, komu patřily genetické vzorky z ponožek a kalhot.

9:19 - Vypovídá znalkyně z oblasti genetiky Anastazie Zubková.

9:17 - Několik minut trval výslech svědkyně Jindřišky Überhüberové, kolegyně zavražděné ženy. Ta jen řekla, že v den vraždy měla jít oběť k lékaři, že jí toho dne dvakrát telefonovala a nedovolala se.

9:12 - Soudce zahájil úterní jednání.

Krajský soud v Brně začal případ projednávat 31. května. Dahlgren před soudem nevypovídal, soudce proto přečetl jeho výpověď na policii. Druhý den soudce citoval z výpovědi Dahlgrena před agenty FBI. Vysvětloval jim, že utekl, protože se bál Rumunů. Psychiatričce obžalovaný řekl, že si myslel, že je reinkarnací Alexandra Makedonského.

Dahlgren v Česku pobýval v Ivanovicích u rodiny své sestřenice a živil se jako občasný učitel angličtiny. Osudný květnový den si v rodinném domě podle policie počíhal na svou sestřenici, jejího manžela a dvě děti. Tři členy rodiny zavraždil podle obžaloby hned ráno a nejmladšího syna zabil teprve po jeho příchodu domů.

Podle závěru vyšetřovatelů si přitom počínal neobyčejně chladnokrevně. Vzápětí odjel do Vídně, kde nasedl na letadlo do USA, kde ho zadržela policie. Proces jeho vydání zpět do ČR trval dva roky. Spojené státy jej vydaly ke stíhání jako prvního svého občana.

Podle obžaloby Dahlgren vraždil v důsledku kombinace osobnostních vlastností, paranoie a agresivity spolu se situačními faktory, zejména tlakem na jeho fungování. Nebyl schopen se z této situace vyvázat bez ztráty cti, a proto napadl postupně všechny členy rodiny jako reprezentanty frustrujícího světa. Obžalovaný se k činu nevyjádřil. Uvedl, že s rodinou měl dobré vztahy.