Článek
Dahlgren si proti tomu podal okamžitě stížnost a od té doby je ticho po pěšině. Přesto české ministerstvo spravedlnosti věří, že obviněný nakonec skončí v Česku ve vazbě a poté i u soudu, kde mu bude hrozit výjimečný trest včetně doživotí.
I vzhledem k tomu, že na rozdíl od některých jiných zemí mohou Spojené státy vydat svého občana do rukou justice cizího státu. „V USA neexistuje zákaz vydávání vlastních občanů a americké právo to ani nepodmiňuje vzájemností, tedy že by se ČR musela zaručit, že by sama své občany také vydávala,“ sdělila ve čtvrtek Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Doplnila, že pokud americké soudy budou nakonec souhlasit s vydáním Dahlgrena zpět do ČR, poslední a rozhodující slovo má ještě ministr zahraničí USA.
Dahlgrena česká policie podezřívá z toho, že loni 22. května zavraždil v domě v Brně-Ivanovicích svou českou sestřenici, jejího manžela a dva syny.
Ještě týž den uprchl do USA, kde ho ale na letišti ve Washingtonu sebrala FBI. Na žádost ČR byl ještě týž den umístěn do předběžné vazby určené právě pro vydávací řízení. Tam sedí dodnes.
Zkušenosti s vydáváním z USA má přitom Česko velmi dobré. Spojené státy totiž poslaly do ČR za poslední dva roky nejvíce lidí ze zemí mimo EU, celkem osm.
Se státy EU už ČR jako členská země nemusí řešit smlouvy o vydávání, protože zde platí evropský zatykač, na jehož základě si navzájem předáváme hledané lidi ke stíhání či výkonu trestu.
Mimo EU je situace jiná. Česko má uzavřeny vzájemné smlouvy o vydávání s desítkami zemí, včetně USA, s nimiž sjednalo v květnu 2006 dodatkovou úmluvu platnou od února 2010.
Ale i některé země, s nimiž žádné smlouvy ČR doteď neuzavřela, nakonec žádosti na základě mezinárodního zatykače vyhoví a u nich zadrženého hledaného člověka do naší věznice pošlou.
Příkladem za všechny je kauza z tohoto týdne, kdy odsouzeného Čecha vydala do jeho vlasti i přes absenci dohody Argentina. Očekává za to, že české úřady v budoucnu totéž recipročně učiní v případě požadavku argentinské justice.
Chtějí Kanadu, Vietnam či Hongkong
Přestože v současnosti leží na stole mezinárodního trestního odboru ministerstva spravedlnosti hned 42 případů možného vydání ze zahraničí do ČR, kromě zmiňovaných osmi lidí poslaných z USA se příliš hledaných osob v posledních dvou letech do Česka nevrátilo.
Podle statistik úřadu ministryně Heleny Válkové (ANO) vydala do ČR už jen Ukrajina, Venezuela a Moldávie, shodně po dvou lidech, jednoho hledaného pak Kanada.
S tou má sice ČR formálně platnou dohodu, ale ta byla podepsána přesně před devadesáti lety mezi tehdejším Československem a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska, kam země javorového listu formálně spadala. Nyní je hotová a těsně před podpisem zcela nová smlouva, musí ji ale ještě schválit vláda a ratifikovat Parlament ČR.
Ministerstvo má rovněž v nejbližší době ambice uzavřít smlouvu o předávání odsouzených s Vietnamem, jehož občané patří v ČR z cizích obyvatel mezi nejčastěji trestané. Další v řadě je pak Hongkong. Smlouvu s ním Česko podepsalo už v březnu 2013 a podle Hrochové splnilo všechny požadavky pro její platnost, nyní už jen čeká na totéž ze strany hongkongských úřadů.
Poslední aktuální zemí s chystanou smlouvou o vydávání je Austrálie, kde však i přes dokončení dohody už v roce 2008 vše uvázlo na změně tamní legislativy a nový text obě strany dosud nedoladily.