Článek
Šmídův obhájce Richard Maleček je však přesvědčen, že soudy zcela ignorovaly důkazy, které svědčily v jeho prospěch. Chystá proto dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém chce shrnout hned několik závažných nesrovnalostí, na které soudci podle něj nebrali zřetel.
Tragická nehoda se stala 24. listopadu 2009 před pátou hodinou odpolední u Vnorov na Hodonínsku na frekventované silnici E 55. Šmíd tam svým nissanem ve zhruba 90kilometrové rychlosti srazil cyklistu. Podle rozsudku měl řidič v době nehody v krvi 1,42 promile alkoholu. Hned po nehodě mu policisté zabavili řidičský průkaz a soud mu pak na sedm let zakázal řídit.
Cyklistu mohla srazit dvě auta
Hlavním argumentem, jímž hodlá Maleček Nejvyšší soud přesvědčit, že případ je třeba znovu otevřít, je samotný popis srážky Šmídova vozu s cyklistou. V osudný okamžik už byla tma a podle Malečka kolo nebylo osvětlené. Cyklista měl na sobě navíc tmavé oblečení.
Helena Fibingerová
Přestože v protokolu o ohledání místa nehody se píše, že dynamo na předním kole bylo odpojené a zadní světlo bylo již dříve rozbité a nefunkční, soud uvedl, že cyklista osvětlený byl.
„Policie, státní zastupitelství, potažmo oba soudy (okresní v Hodoníně a krajský v Brně) konstatovaly, že řidič osobního automobilu nehodu stoprocentně zavinil a cyklista na ní nenesl žádný podíl. To je podle mého názoru chybně,“ míní Maleček.
Opírá se přitom hlavně o posudek předního českého znalce z oboru forenzní biomechaniky Jiřího Strause z Policejní akademie.
Ten potvrzuje nejen to, že cyklista se pohyboval prakticky prostředkem jízdního pruhu frekventované silnice 1. třídy, ale především že vůz nenarazil do kola přímo zezadu, ale šikmo.
To by znamenalo, že cyklista v okamžiku těsně před střetem kličkoval. Podle Malečka mohl být otřesen z jiné kolize, protože na místě se našly střepy skla, které nepocházelo ze Šmídova, ale z jiného vozidla
„Obžalovaný vypovídá, že muže zaznamenal až ve chvíli, kdy mu ležel hlavou na předním skle. Zdá se, že už těsně předtím ho nějaké auto nabouralo a cyklista šel víceméně proti autu Šmída. I kdyby byl nejlepší řidič na zeměkouli, střetu nemohl zabránit,“ sdělil advokát.
„Z hlediska biomechaniky bylo možno adekvátně reagovat v čase minimálně 1,62 sekundy. V případě, že mohl pan Šmíd pozorovat cyklistův úmysl přemístit se vlevo 1,5 sekundy před střetem, pak střetu nemohl zabránit. Z hlediska biomechaniky nemohl adekvátně reagovat a střet odvrátit,“ napsal do posudku Straus. Také jeho názor však podle Malečka soud nevzal v potaz.
Maleček nezpochybňuje, že cyklista zemřel po srážce se Šmídovým autem, řidič však podle něj není jediným viníkem. „Nikdo nepřipustil, že by byl cyklista spoluvinen na té dopravní nehodě,“ shrnuje advokát, co mu na postupu soudů vadí.
Čachry s krví?
Nejasnosti však provázejí i odběry krve u obou účastníků nehody. Ampulka s prvním odběrem Šmídovy krve se rozbila a nahradila ji ampulka s odběrem pozdějším, v protokolu je však podle výpovědi lékaře záchranné služby uveden jiný čas, než odpovídalo skutečnosti.
Přesné stanovení doby odběru je přitom zásadní pro posouzení hodnoty alkoholu v krvi Šmída v době nehody. Ten totiž tvrdí, že se napil vína několik minut před nehodou, aby jako silný cukrovkář odvrátil hypoglykemický šok, který ho za volantem zastihl. Na odstavném parkovišti vypil zhruba litr vína z 15litrového demižonu.
Pokud tomu tak bylo, podle znalců musel být při srážce ještě střízlivý. Z výpovědí lékařů také jasně nevyplývá, zda byla krev odebrána i mrtvému cyklistovi a zda nemohlo dokonce dojít k záměně zkumavek.
Šmíd, který má pozůstalým zaplatit odškodné v celkové výši 1,3 miliónu korun, by měl v brzké době nastoupit do vězení. Do měsíce od doručení písemného vyhotovení pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně mu přijde od prvoinstančního Okresního soudu v Hodoníně výzva k nástupu do výkonu trestu v některé z věznic. Advokát Maleček chce však okamžitě reagovat žádostí o odklad ze zdravotních důvodů.
Smutným paradoxem přitom zůstává, že oběť nehody, 36letý otec tří dětí, v roce 1993 jako 19letý řidič usmrtil při nehodě na Uherskohradišťsku 14letého chlapce. Od soudu tehdy odešel s peněžitým trestem 15 tisíc korun a tříletým zákazem řízení.
