Čtyři stovky českých odsouzených kvůli poškození zájmů EU

Jak úředníci, tak i zástupci firem se v průběhu let snažili manipulovat s projekty a zakázkami, na které bylo možné evropské dotace získat. Proto byl do ještě starého trestního zákona zaveden už od července 2008, tedy čtyři roky po vstupu Česka do EU, nový trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství. Posléze se v rámci nového trestního zákoníku změnil na poškození finančních zájmů EU.

Kauzy s tím spojené zpracovávala v drtivé většině obě vrchní státní zastupitelství, především pak to pražské. Důvodem byla skutečnost, že u většiny případů šlo o vysoké finanční škody anebo o snahu obviněných je způsobit, respektive získat značné částky z evropských dotací.

Podle analýzy ministerstva financí z roku 2021 byla průměrná výše škody u případů, které skončily rozsudkem, 4,7 milionu korun. Obviněným se přitom podařilo od EU nechat proplatit získat průměrně 3,4 milionu na jednu kauzu. Díky práci policie a státních zástupců se ale zároveň podařilo zabránit proplacení více než 27 procent nezákonně požadovaných evropských dotací, což je zhruba 100 milionů korun.

Nejčastěji se pachatelé snažili získat podle resortu financí dotace na fiktivní pořizování zařízení, na služby a investice, což byla více než třetina ze všech případů (34,6 procenta), dále pak na vzdělávání a kulturu (23,1 procenta kauz) a také do zemědělství (19,2 procenta).

Kromě zmíněného poškození finančních zájmů Evropské unie s trestem až do výše deseti let vězení se pachatelé v souvislosti s evropskými penězi dopouštěli také dalších trestných činů, například dotačního podvodu či zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě nebo padělání a pozměnění veřejné listiny.

Ze statistik, které Novinkám poskytlo ministerstvo spravedlnosti, vyplývá, že od roku 2010 až do konce toho loňského si pravomocný rozsudek za trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie vyslechlo celkem 391 osob, z toho 307 fyzických 84 právnických, tedy firem a společností.

Nejvýraznějším byl co do počtu odsouzených za poškození EU rok 2021, kdy si pravomocný verdikt vyslechlo celkem 96 osob, z toho 69 lidí a 27 právnických osob. Celkovou škodu resort justice nedokázal vyčíslit, ale odhadem se pohybuje v desítkách miliard korun. Svědčí o tom i statistiky Vrchního státního zastupitelství v Praze.

„Od 1. července 2008 až do současnosti jsme pro trestnou činnost, jejímž předmětem bylo zneužití finančních prostředků EU, podali celkem 16 obžalob, a to s celkovou výší škody na financích EU téměř 19 miliard korun (18 miliard a 882,44 milionu korun). Do této částky jsou zahrnuty i částky u trestných činů, které skončily ve stadiu pokusu,“ přiblížila Novinkám šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová.

Největší podíl z této částky mají na svědomí zejména kauzy týkající se Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad spojené s odsouzeným bývalým ředitelem ROP Petrem Kusnierzem, u nichž škoda EU činí podle Bradáčové cca 14,3 miliardy korun.

Případy se týkají rozdělování dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji. V tom největším z nich podle státního zástupce zmanipulovalo celkem 27 obžalovaných v období od května 2008 do září 2011 evropské dotace ve výši 14 miliard korun.

Mezi obžalovanými je řada bývalých vysokých politiků či úředníků, například bývalá hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, její někdejší náměstek Pavel Kouda, bývalý senátor a starosta Chomutova Alexandr Novák či někdejší vlivný severočeský podnikatel Daniel Ježek.

Zbylá výše škody, kterou zmínila Bradáčová, tedy cca 4,6 miliardy, připadá na ostatní případy. Poslední tři roky navíc řeší už podobné případy týkající se zneužití evropských dotací speciálně zřízený úřad evropského žalobce.

Kromě kauz ROP Severozápad se do povědomí dostal také případ, který se odehrál během prvního českého předsednictví v Radě EU, tedy v první polovině roku 2009. Jde o tzv. kauzu ProMoPro, kde justice potrestala celkem devět podnikatelů kvůli manipulacím se zakázkou od úřadu vlády na zajištění českého předsednictví včetně konferencí a služeb s tím spojených.

Padly vysoké nepodmíněné tresty šest i devět let. Stát vyčíslil škodu na takřka miliardu korun (938 milionů).

Kromě podnikatelů čelili obžalobě také tři bývalí vysoce postavení státní úředníci z někdejší sekce pro předsednictví, a to kvůli způsobu zadání zakázky. Justice je však zprostila viny s odůvodněním, že jejich skutek nebyl trestným činem.

Kvůli dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU ale stanuli před soudem také bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová, a to v kauze Čapí hnízdo.

Šlo o údajné nezákonné proplacení padesátimilionové evropské dotace na výstavbu multifunkčního areálu Čapí hnízdo na Benešovsku, což byl projekt Babišovy rodiny. Pražský městský soud však oba jmenované letos v únoru i napodruhé obžaloby zatím nepravomocně zprostil. Evropskou dotaci 50 milionů navíc nynější vlastník farmy, společnost Imoba, vrátil.

Případ z roku 2009 ale bude ještě řešit nadřízený Vrchní soud v Praze.