Článek
„Obžalovaná, dívejte se, to promítáme pro vás,“ hromovým hlasem upozornil soudce Romanu Z. Ta měla v tu chvíli sklopený zrak a stejně jako při celém soudním jednání neprojevovala vůbec žádné emoce. Jenom zcela neznatelně pokyvovala hlavou.
V tu chvíli v soudní síni dokázal promítání fotografií znetvořených, krvavých tělíček malých sourozenců sledovat jen málokdo. Někteří z novinářů se na hrůzné záběry nedokázali ani podívat a opustili soudní síň.
Hrůznost útoku na bezbranné děti potvrdili před soudem i soudní znalci. Podle nich byl útok vedený s velkou intenzitou a děti musely několik minut neskutečně trpět.
Tři z dětí podle soudního znalce zemřely na následky mnohočetných řezných a bodných ran, například na těle starší ze zavražděných holčiček znalci objevili devět ran. „Je zřejmé, že se před útokem snažila uhýbat. Bolest musela cítit několik minut, než zemřela na následky vykrvácení,“ uvedl soudní znalec z oboru soudního lékařství Pavel Toupalík. Nejmladší dvouměsíční dítě bylo zavražděno přímo v kočárku.
Nejstarší chlapeček byl udušen zřejmě prostěradlem nebo polštářem. „Útok byl opět velmi intenzivní. Chlapec v poloze vleže, mohl tento útok vnímat i několik minut,“ upřesnil soudní znalec.
Znalci také potvrdili, že se obžalovaná žena pokusila o sebevraždu. Na jejím těle našli mnoho řezných ran a také stopy po pokusu o oběšení. Soudní znalec nevyloučil, že si žena při pokusu oběsit se mohla poškodit mozek.
Romana Z. se po neúspěšném pokusu o oběšení před zraky policistů, které na místo zavedl její druh, propadla otvorem vedoucím z půdy. „Bez poskytnutí bezprostřední lékařské pomoci by byla ohrožená na životě,“ zdůraznil Toupalík.
Další znalec potvrdil, že u obžalované nebylo zjištěné požití alkoholu ani návykových látek. Při vyšetření její krve našli pouze léčiva, která jí aplikovali záchranáři a lékaři hradecké fakultní nemocnice, kam byla převezena.
Podle znalců v oboru psychologie a psychiatrie chtěla obžalovaná matka takzvanou rozšířenou sebevraždou uniknout před problémy, které nezvládala. Nechtěla prý dětem ublížit, ale odejít z tohoto světa a vzít je s sebou.
„Měla strach o děti a z nejistoty, měla konflikty s bývalým i tehdejším druhem. Zřejmě to vyhodnotila jako bezvýchodnou situaci,“ řekl u soudu soudní znalec Petr Stožický. Znalci se také shodli, že žena netrpěla takzvanou laktační psychózou, nezjistili u ní ani žádnou duševní poruchu.
Podle další znalkyně Blanky Zapletalové považuje za nevěrohodnou údajnou ztrátu paměti, o které hovoří obžalovaná. Myslí si, že ji romana Z. jen předstírá.
Podle obžaloby žena 2. září 2011 napadla postupně své čtyři děti ve věku od dvou měsíců do osmi let. Obžalovaná sedmatřicetiletá Romana Z., která minulý týden vypovídala s nepřítomným výrazem postrádajícím špetku emocí, prohlásila, že si ze svého života vybavuje pouze útržky vzpomínek, například na taneční a svou babičku. Na děti či partnera si prý nevzpomíná. V případě prokázání viny jí hrozí až výjimečný trest vězení.