Čtrnáctiletý řidič machroval a málem zabil kamarády

Za dopravní nehodu z loňského listopadu skončil nyní klučina před tachovským okresním soudem. Ačkoliv není trestně odpovědný, může mu soud za jednání, které by bylo jinak posouzeno jako trestný čin, uložit výchovné opatření k tomu, aby se napravil. Možnosti jsou od napomenutí s výstrahou až po umístění do pasťáku.

„Přiznal se, že machroval před kamarády. V tu chvíli si neuvědomil, na jak tenký led se pouští. Nikdo z těch hochů to prostě neřešil. Chtěli se svézt,“ uvedla soudkyně Michaela Řezníčková, která jako opatření k nápravě nakonec zvolila zařazení chlapce do terapeutického programu Na cesty, který poskytuje společnost Člověk v tísni.

K nehodě došlo cestou ze Studánky na Lesnou blízko Písařova Vesce. „Řidič si vybral silnici, která je úzká a klikatá. Jel rychle, už i spolujezdci se během jízdy začali bát a upozorňovali ho, aby ubral plyn. Nikdo z nich nebyl připoutaný,“ uvedla dále soudkyně.

Vozidlo Renault Megane patřilo chlapcově matce. „Už měsíc předtím si ho poprvé vyzkoušel. Ujel asi padesát metrů od domu, když ho matka přistihla. Schovala proto klíček. Hoch ale ukradl rezervní, o kterém se žena domnívala, že je nefunkční. On jej ale dokázal zprovoznit,“ popisovala Řezníčková.

Po nárazu zůstal ve vozidle jeden z hochů zaklíněný a ven ho museli vystříhat hasiči. „Zpočátku to s ním nevypadalo vůbec dobře. Lékaři dokonce hovořili o tom, že se už zřejmě nepostaví na nohy. Ale postupem času se naštěstí původní prognóza nepotvrdila, i když s chůzí má chlapec stále problémy,“ poznamenala soudkyně.

Viník svého hazardního chování u soudu litoval.

„Nejvíc ho trápilo, že ublížil kamarádům. Hlavně si vyčítal, že to měl být on, kdo měl skončit na vozíku. Bylo vidět, že má jakýsi etický náhled na celou tu nešťastnou záležitost,“ řekla dále Řezníčková.

Hoch žije jen s matkou. „Neměla jsem pocit, že by zanedbávala jeho výchovu. Fakticky není její vina, co provedl. Matka je inteligentní, snaží se kluka vést nenásilným stylem, mají spolu silný vztah, bere ji vážně. Učí se s ním doma, hoch má individuální školní docházku, protože podle psychologů se nedokáže začlenit do kolektivu,“ podotkla soudkyně.

Problém shledala Řezníčková v konfliktním soužití rodičů, kteří mají za sebou bouřlivý rozchod, a otec se synem vůbec nekomunikuje.

„Kluk mu asi po třech letech, co spolu naposledy hovořili, volal z nemocnice, aby za ním přišel, že je na tom špatně. Místo toho, aby se dočkal podpory, tak mu otec hned ve dveřích tak vynadal, že spolu od té doby zase nemluví,“ upozornila soudkyně.

A právě uložený program Na cesty by měl vztahy v rodině zlepšit. „Vždy jednou týdně by měla proběhnout schůzka i za účasti rodiny. Sociální pracovník se snaží mapovat všechny roviny života toho mladého klienta. Zjistit, kde je problém, a pak na tom pracovat. Mám na to velmi dobré recenze, například že se spolu naučili v rodinách mluvit,“ uzavřela Řezníčková.