Čtrnáctiletou dívku znásilnili lahví, justice jí přiznala jen směšné odškodné. Zastal se jí Ústavní soud

K činu došlo v roce 2018. Dívka byla na večírku s několika svými přáteli a dalšími lidmi. Jenže se opila, upadla do stavu bezvládnosti, čehož zneužilo šest dalších účastníků večírku, kteří bezvládnou dívku znásilnili lahví. Vše přitom několik lidí natáčelo a záznam se pak dostal na internet.

U soudu nakonec stanuli tři mladiství a jeden zletilý chlapec. V případu přitom figurovala i dívka mladší patnácti let, která znásilnění natáčela, a stejně starý kluk, který se na činu aktivně podílel. Tito dva nemohli být vzhledem k věku souzeni se staršími, trestně odpovědnými pachateli.

V soudním řízení chtěla znásilněná dívka přes 1,3 milionu korun a její matka přes 600 tisíc. Po vleklém projednávání nakonec justice dospěla k závěru, že dívce náleží 17 700 korun. O zbytek požadovaných nároků se měly matka s dcerou soudit v civilním procesu.

Spor putoval k Ústavnímu soudu a senát se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou se postavil na stranu znásilněné, dnes už dospělé dívky a její matky s tím, že soudy porušily jejich práva.

„Soudy rezignovaly na svou roli ochránců základních práv a svobod stěžovatelek. Při rozhodování o nároku vycházely z nesprávného předpokladu, že dotčené musí buď objasnit důvodnost nároku ,do poslední koruny‘, nebo toto rozhodnutí zcela ponechat na občanskoprávním řízení, jinými slovy buď všechno, nebo nic,“ zkritizovala Zemanová krajský a vrchní soud v Olomouci.

Ústavní soud připomněl, že dívka nebyla při procesu pasivní, doložila znalecké posudky, lékařské i psychologické zprávy a celou dobu vypovídala konzistentně.

„Závěr soudu vyslovený po bezmála pěti letech, podle něhož nebyla v řízení jako oběť znásilnění dostatečně aktivní k uznání svého nároku a nelze jí přiznat náhrady žádné újmy, nemá oporu v obsahu spisu a je v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu,“ tepala soudy Zemanová.

Ústavní soud navíc připomněl, že v případě, kdy je útočníků více, má oběť právo vymáhat škodu po kterémkoli z pachatelů a je pak na pachatelích, aby se mezi sebou srovnali. Platit navíc mohou i ti, kteří z důvodu nízkého věku nemohli být soudně potrestáni.

„Ačkoliv zákonodárce postih dětí mladších 15 let vyčlenil do zvláštních řízení, pro účely adhezního řízení (při vymáhání škody - pozn. red.) může trestní soud na všechny delikventy, jak trestně odpovědné, tak trestně neodpovědné, pohlížet jako jednu skupinu osob spolujednajících s obžalovanými bez ohledu na to, zda a v jakém druhu řízení byl zbytek skupiny za své jednání postižen,“ vysvětlila Zemanová.

Olomoucký vrchní soud se navíc pustil do přemítání o tom, jak si vlastně dívka svoji újmu spoluzavinila, což vedlo Ústavní soud k další kritice. „Taková argumentace v soudním rozhodnutí je právně nepřípustná, jak v odůvodnění rozhodnutí o vině a trestu, tak i v rozhodnutí o adhezním nároku, a porušuje právo stěžovatelky na ochranu důstojnosti,“ vzkázala olomouckým soudcům Zemanová.

Případ se nyní vrací právě k vrchnímu soudu, který bude muset rozhodnout znova a tentokrát o poznání lépe.