Hlavní obsah

Co je s posledním Fajádovým spolupracovníkem? Žádal v ČR o azyl

Právo, Radim Vaculík

V kauze kolem výměny spolupracovníka libanonských tajných služeb Alího Fajáda a jeho krajana Chalída El Marábího za pět unesených Čechů zůstává řada nezodpovězených otázek. Jednou z nich bylo, proč společně se zmíněnou dvojicí cizinců nepředalo Česko minulý týden zpět do jejich vlasti i třetího v pražské pankrácké věznici drženého muže, Libanonce s občanstvím Pobřeží slonoviny, Faouze Jabera.

Foto: Milan Malíček, Právo

Faouzi Jaber

Článek

To se nyní vyjasnilo. Také o jeho vydání Spojené státy požádaly.

Podle nynějších zjištění Práva nemohl až dosud ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) rozhodnout o Jaberově dalším osudu proto, že Libanonec v průběhu doby, kdy seděl ve zdejší vazbě, požádal v ČR o azyl.

A dokud o jeho azylovém řízení nerozhodlo ministerstvo vnitra, nesměl Pelikán žádný verdikt o Jaberovi učinit. Právu to potvrdil cizincův advokát Petr Jurák.

„Požádal o azyl a to se musí vyřešit a právně dokončit nejdříve, pak může teprve ministr rozhodnout. Byli pak za ním ve věznici a jednali o tom, ale už mu přišlo zamítavé stanovisko od ministerstva vnitra, takže už je to v právní moci,“ řekl v pátek advokát Jurák. Azyl u nás tedy nezískal.

Podle mě se bál vydání, nejen do Spojených států, ale i do Libanonu
advokát Petr Jurák

Ministr má přitom dvě možnosti, jak s tímto Libanoncem, podezřelým stejně jako Fajád s El Marábím z nelegálních obchodů se zbraněmi, drogami a s podpory terorismu, naložit.

Buďto potvrdí dřívější rozhodnutí pražských soudů a vydá Jabera do rukou americké justice, nebo stejně jako u Fajáda s El Marábím vydání k nelibosti USA opět nepodepíše a Jaber tak bude volný a nejspíš zamíří za ostatními dvěma do Libanonu.

V Česku za nic stíhaný není, a tudíž by soud musel rozhodnout o jeho propuštění z vydávací vazby.

Fajád s El Marábím jsou sice už od minulého čtvrtka v Bejrútu, ale podle informací redakce z důvěryhodného zdroje zůstávají zadržení tamními bezpečnostními složkami.

Foto: Milan Malíček, Právo

Chálid el Marábí

Pelikánovo rozhodnutí se nicméně dá čekat v řádu dnů, protože podle zjištění redakce Jaber se žádostí o azyl neuspěl ani v odvolacím řízení u ministerstva vnitra, od kterého již podle obhájce dostal pravomocné zamítavé stanovisko zhruba před dvěma týdny. Mohl se pak sice ještě ve lhůtě patnácti dnů obrátit se správní žalobou na soud, ale na to měl podle obhájce čas jen do této soboty.

„Ale on mi řekl, že se odvolávat nechce a že tu žalobu nepodá. Dokonce prý i napsal ministrovi dopis, v němž sdělil, že to neudělá,“ poznamenal Jurák poté, co byl za Jaberem ve čtvrtek odpoledne v pankrácké věznici.

Pelikánovi tak už příští týden nebude procesně nic bránit v konečném verdiktu, jak s Jaberem naložit. V pátek ale odmítl předjímat, jak a kdy přesně rozhodne.

Pouze jednoslovně potvrdil informace Práva, že skutečně musel počkat na Jaberovo azylové řízení, které mělo přednost před rozhodnutím o vydání či nevydání.

Bál se vydání

Proč vlastně Jaber o azyl v Česku požádal, není přesně jasné, učinil tak totiž sám bez přispění právníků. Důvod se ale nabízí.

„Podle mě se bál vydání, nejen do Spojených států, ale i do Libanonu. Ví se to, že dělal pro jiné rozvědky než tu libanonskou, což sám řekl. Jestli mezi nimi byla ta ze Spojených států, to nevím,“ nastínil pravděpodobný motiv Jaberovy žádosti o azyl Jurák.

Na druhou stranu má podle něj Jaber v Libanonu manželku a syna a předpokládal, že nakonec přece jen poletí s Fajádem a El Marábím do Bejrútu leteckým speciálem minulý týden.

„Ptal se, proč ho vlastně nevydali s nimi, tak jsem mu vysvětloval ten důvod (azylové řízení). On tvrdí, že není žádným teroristou, že to jsou oni (ostatní dva Libanonci – pozn. red.),“ dodal advokát, který prý nikdy s klientem neprobíral, co v minulosti dělal a čím se živil.

Američané ho prý nicméně viní za prvé ze zprostředkování obchodu s drogami z roku 2003, a nyní údajně pomáhal v obchodech se zbraněmi a měl podporovat teroristy.

Související témata:

Výběr článků

Načítám