Článek
„Začátkem týdne jsme varovali před podvodníky, kteří lidem volají, že se dopustili dopravního přestupku a musí zaplatit pokutu. Včera (ve čtvrtek) jsme zadokumentovali další, zcela novou legendu podvodníků. Poškozený muž řešil žádost o dotaci a chtěl si zřídit identitu občana,“ uvedla v pátek mluvčí vysočinské policie Dana Čírtková.
Stejný vzhled stránek
Muž se rozhodl pro nejjednodušší způsob založení identity, tedy přes bankovní identitu s využitím přihlašovacích údajů ke svému bankovnímu účtu. V internetovém prohlížeči se podle svých slov proklikal na stránku www.nic.mujcezcz.com, která vypadala úplně stejně jako oficiální stránky, kde si lze vytvořit identitu občana https://obcan.portal.gov.cz.
„Muž vyplnil formální údaje a poté byl vyzván, aby ověřil svoji totožnost přes bankovní identitu, přihlášením do bankovního účtu. K tomu mělo sloužit okno, formulář, který mu systém nabídl. V přihlašovacím okně vyplnil své ID a heslo. Přihlášení poté potvrdil prostřednictvím mobilního telefonu a považoval vytvoření identity občana za vyřízenou. Bohužel poškozený nereagoval na další bezpečnostní upozornění, které bankovní systém zaslal,“ poznamenala mluvčí Čírtková.
Peníze odtekly na víc účtů
Druhý den muž podle policie zjistil, že z jeho účtu odešly bez jeho vědomí tři transakce v celkové výši 300 tisíc korun na podúčet, který zřídil neznámý pachatel. „Současně zjistil, že z jeho účtu byla provedena další transakce ve výši téměř 100 000 korun, která odešla na jiný, neznámým pachatelem zřízený podúčet,“ popsala mluvčí. Po několika dalších transakcích přišel poškozený celkově o 680 tisíc korun.
Podle policie pachatelé uspěli kvůli řetězci chyb. „Zřízení identity občana cestou bankovní identity je ze všech čtyř metod založení identity občana z našeho hlediska nejvíce náchylná pro zneužití pachatelem za pomoci tzv. sociálního inženýrství. Je bezpečná z hlediska informačních technologií, ale snadno lze vmanipulovat vhodnou legendou poškozeného do situace, kdy nemá plnou kontrolu nad úkony, které provádí,“ zdůrazňuje Dana Čírtková.
Uživatelé internetu mají důkladně prověřovat stránky, z nichž citlivé operace provádějí, a hlavně vnímat bezpečnostní upozornění přicházející z banky.
