Chráněnou památku na Klatovsku srovnal její majitel se zemí. Dostal podmínku

Soud rozhodl bez projednání obžaloby v hlavním líčení a vydal rovnou trestní příkaz, ve kterém vlastníka objektu uznal vinným z přečinu zneužívání vlastnictví. Rozhodnutí je podle zjištění Novinek již pravomocné.

Stavba z poslední třetiny 19. století byla podle památkářů významná použitím jedinečných tvarových cihel s křížovými otvory. Za samotnou nemovitost určil znalec cenu na 200 tisíc korun, její kulturněhistorická hodnota je ale mnohem vyšší.

Nepovolenou demolicí došlo podle vyjádření památkářů k nevratnému a úplnému zániku autentické historické stavby, pro region typické součásti zdejších zemědělských usedlostí „Stavba byla velmi dobrým a pozoruhodným příkladem sýpky pocházející ze závěrečné fáze vývoje těchto zemědělských objektů, když její ojedinělost tvořila fasáda s pseudoslohovými prvky, zejména terakotovými tvarovkami,“ konstatovali památkáři.

Podle zjištění Novinek se odsouzený muž hájil tím, že mu odborníci doporučili urychlenou demolici sýpky údajně kvůli jejímu havarijnímu stavu, kdy mělo hrozit její zřícení. To ale jednoznačně odmítla Dana Šillarová z oboru kultury klatovské radnice. „Já jsem tu stavbu osobně znala, ta nebyla v havarijním stavu,“ prohlásila úřednice.

Jak dodala, podnět k šetření dostala klatovská radnice od pracovníků Národního památkového ústavu, kteří jeli náhodně kolem a zjistili, že sýpka tam není. „Po konzultaci s krajským úřadem jsme podali trestní oznámení na policii,“ dodala Šillarová.

Podle ředitele Památkového ústavu v Plzni Petra Sokola není příliš obvyklé, aby památka zmizela takhle naráz. „Častější jsou případy, kdy vlastníci památky objekt záměrně dlouhodobě neudržují a pak třeba požádají o stržení střechy. Je to taková salámová metoda,“ uvedl Sokol.