Chartista Hanzlík nemá nárok na náhradu škody kvůli estébácké akci Asanace

Verdikt není pravomocný, chartistův advokát Tomáš Hanzlík po skončení jednání novinářům řekl, že se odvolá k pražskému městskému soudu.

Žalující poukazoval na to, že ho StB donutila vystěhovat se s rodinou do Rakouska, čímž ho připravila jednak o dům, jednak o vyšší důchod plynoucí z jeho někdejšího výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara.

„Soud se nezabýval věcnými důvody, neboť dospěl k závěru, že došlo k promlčení žalobcova návrhu,” vysvětlila své rozhodnutí soudkyně Iva Kaňáková. Za dům požadoval Hanzlík téměř 12 milionů korun, kvůli ušlému důchodu žádal přes 700 000 korun.

Chtěl také, aby mu stát v budoucnu jednou do roka doplatil průměrný důchod v České republice. Nyní prý pobírá okolo 5000 korun měsíčně, zhruba polovinu průměrné částky. „Ten estébák, který to všechno zavinil, bere okolo 25 000 korun důchodu, tak vidíte, co je tady za právo,” řekl chartista po vynesení rozsudku médiím.

Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB, jejímž cílem bylo donutit psychickým i fyzickým nátlakem disidenty, aby sami podali žádost o vystěhování do ciziny. Vedle Hanzlíka byli k emigraci donuceni například duchovní Svatopluk Karásek nebo herec Pavel Landovský.

Obvodní soud pro Prahu 1 se chartistovým případem již jednou zabýval a i tehdy rozhodl, že je nárok promlčený. Pražský městský soud však případ loni v červnu vrátil zpět, podle advokáta Hanzlíka uvedl, že promlčení vnitro dostatečně neprokázalo. To se ale podle advokáta nestalo ani v pátek.

Podle obhájce nárok promlčený není, protože škoda související s důchodem vzniká Hanzlíkovi každý měsíc, kdy peníze dostane. Ohledně náhrady za majetek advokát poukázal na to, že Hanzlík čekal, až skončí trestní řízení s policisty, kteří se v akci Asanace angažovali.

V trestní kauze související s chartistou byl uznán vinným Jan Puklický, jenž šéfoval komunistické tajné policii v Brně. Dostal tříletý podmíněný trest a rozsudek nad ním nabyl právní moci 23. ledna 2004. Promlčecí lhůta je tříletá, Hanzlík tak mohl podat žalobu do ledna 2007, vznesl ji však až v listopadu 2007.

Podle právní zástupkyně vnitra Zuzany Rejmanové se Hanzlík jako poškozený mohl připojit už k tomuto trestnímu řízení, případně do roku 2007. Soudkyně Kaňáková navíc uvedla, že se o své nároky mohl chartista přihlásit již v 90. letech. „Žalobu mohl podat v okamžiku pádu komunistického režimu,” dodala soudkyně.

Hanzlík v minulosti jako svědek v Puklického případu vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu jakožto signatáři Charty 77 Státní bezpečnost nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii. Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze školy, tlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990.