Článek
Případ tak znovu dostanou na stůl krajští soudci. Ti v minulosti už pětkrát verdikt prvoinstančního soudu zrušili s odůvodněním, že dokazování není v takovém stavu, aby bylo možné bez pochybností rozhodnout o vině.
„Zhodnotili jsme veškeré důkazy, které bylo možné opatřit. Podle našeho názoru tvoří uzavřený řetězec, který vinu obžalovaných prokazuje nade vši pochybnost,“ uvedl předseda senátu Milan Anderle.
Všichni tři celníci dostali podmíněné tresty a několikaletý zákaz práce v bezpečnostních sborech. „Při rozhodování o výměře trestu jsme zohlednili délku soudního řízení, kterou nelze přičítat obžalovaným. Tady bych si chtěl posypat hlavu popelem, že jsme podle názoru krajského soudu nebyli schopni svá předchozí rozhodnutí dostatečně vysvětlit,“ uvedl Anderle.
Upozornil ale na to, že důkazní situace byla složitější. „Svědci v prvopočátku nechtěli vypovídat, aby se nedostali do sporu s obžalovanými. Jejich prvotní snahou bylo odepřít výpověď.“ Obžaloba tvrdila, že celníci požadovali od prodejců na tržnici různé finanční částky za přimhouření oka nad nelegálním prodejem padělků. Výběr peněz prezentovali jako pokutu za porušení předpisů.
Zboží jim nechali
„O kontrolách nesepsali žádný protokol a vyinkasované peníze si mezi sebou rozdělili. Zboží přitom nezabavili a nechali ho dál na stáncích, za to inkasovali desítky tisíc korun,“ uvedl státní zástupce.
Všichni obžalovaní tvrdili, že se ničeho nedopustili. Podle nich šlo ze strany stánkařů o odvetu za časté kontroly. Pokud udělovali pokuty za porušení předpisů, tak to podle obžalovaného Vogeltanze probíhalo tak, že prodejci za přítomnosti překladatele nejprve vysvětlili, čeho se dopustil. „Jestliže souhlasil s pokutou a zaplatil ji na místě, dostal jako doklad útržky z bloků. Peníze jsme řádně vyúčtovali,“ uvedl.
Stánkaři ale tvrdili opak. „Přišel za mnou celník a řekl mi, že prodávám značkové věci a že za to musím zaplatit pokutu. Já jsem mu na to odpověděl, že mám u sebe jenom padesát eur. Řekl, že to stačí, a peníze si vzal. Zboží mi nechal, ale potvrzení o zaplacení pokuty jsem od něho nedostal,“ řekl vietnamský svědek. Stejný scénář kontroly popsali ještě další dva stánkaři. Jeden z nich ukázal na Malého s tím, že jemu dával peníze.
Výpověď Vietnamců nepřímo potvrzují další důkazy. Například audionahrávka, kterou při kontrole pořídil jeden z trhovců. „Máš tady padělky. Buď zaplatíš, nebo budu muset sepsat protokol a zboží ti sebereme,“ říká celník na nahrávce. Z té je dále patrné, že plagiáty nezabavil a s trhovcem, který „pokutu“ zaplatil, se loučí radou: „Dej si to někam, aby to nebylo přímo na stánku.“
Na jednání chodím, abych měl přehled, protože dva z obžalovaných jsou stále příslušníky celní správy, byť postaveni mimo službu
Soudní znalkyně Marie Svobodová po analýze nahrávky uvedla, že jsou tam tři česky mluvící muži a jeden s cizojazyčným přízvukem. „Nejzřetelnější hlas jednoznačně patří obžalovanému Malému, druhý pravděpodobně Vogeltanzovi a u třetího nelze vyloučit, že jde o Praštila,“ prohlásila znalkyně.
Další z důkazů, o které se soud opřel, je záznam z odposlouchávacího zařízení, které vyšetřovatelé instalovali do služebního vozidla celníků. „Je na něm zachycena vzájemná komunikace, ze které vyplývá, že při kontrole stánkového prodeje postupovali v rozporu s předpisy,“ uvedl k tomu soudce.
Hlavní líčení sledoval v jednací síni i nadřízený obžalovaných, ředitel Celního úřadu pro Plzeňský kraj Hynek Berka. „Já se o ten případ zajímám od začátku. Pokud je čas, tak na jednání chodím, abych měl přehled, protože dva z obžalovaných jsou stále příslušníky celní správy, byť postaveni mimo službu,“ řekl Berka.