Článek
Za tento čin byl pravomocně odsouzen nejprve na tři a půl a po kolotoči odvolání, dovolání k Nejvyššímu soudu a opětovném projednávání soudem nižší instance nakonec odsouzen na dva roky vězení s dozorem a 200 000 korunám pokuty.
Necelých šest měsíců si Coloň z trestu již odseděl a z vězení jej propustili do doby konání odvolacího řízení u Krajského soudu v Brně na svobodu. Coloň se jako bývalý bachař na vysoké pozici z pochopitelných důvodů nechtěl do nápravného zařízení vrátit. Krajský soud však jeho nynější odvolání zamítl, a tak může očekávat příkaz k nastoupení zbytku trestu.
Byl opakovaně napaden, rozhodně se nemůžu s verdiktem odvolacího soudu ztotožnit.
„Nikdo si nedokáže představit, jak můj klient trpěl. Byť tam byl jen necelého půl roku, užil si svoje a já se domnívám, že další zbytek trestu by stejně neměl výchovný účinek. Můj klient tak jako tak přišel prakticky o vše. Přišel o práci, kterou vykonával dvacet let, o postavení, hodnost, možnost výsluhy. Odvrátili se od něj kamarádi a co je nejhorší, díky medializaci případu se od něj odvrátila i vlastní dcera, která tátu ani jednou ve vězení nenavštívila,“ uvedl ve zdůvodnění odvolání právní zástupce Coloně Pavel Skřipec.
O tom, jaké je to peklo být ve vězení jako odsouzený bachař pak naznačil sám Coloň, když řekl, že si nikdo nedovede představit, co musel prožívat. „Byl opakovaně napaden, rozhodně se nemůžu s verdiktem odvolacího soudu ztotožnit,“ uvedl po skončení líčení Právu Skřipec. Odvolací soud totiž snahu o zrušení nepodmíněného trestu na podmíněný smetl ze stolu s tím, že v době soudu byl za tento společensky nebezpečný skutek trest až do výše pěti let, a tedy se nedá hovořit o trestu nepřiměřeném.
„V současnosti je přitom trestní sazba v rozmezí od tří do 10 let,“ zdůvodnil předseda senátu Zdeněk Lukavský. Poukázal také na to, že odsouzený neustále upozorňoval na to, jak uvězněním trpěl, ovšem vůbec se nezmínil o lítosti za své konání.
Původně bylo Coloňovi dáváno za vinu, že od odsouzeného v kuřimské věznici vzal za různé protislužby úplatek 200 000 korun a o dalších 300 000 korun se jednalo. Nejvyšší soud pak po rozsudku, který byl na 3 a půl roku vězení, vrátil případ k opětovnému projednávání s tím, že trestný čin přijetí úplatku 300 000 korun se nestal. Coloň byl tedy nakonec odsouzen za úplatek 200 000 korun na dva roky. Za slušné chování může být podmínečně propuštěn po polovině odpykaného trestu. To ale bude až za půl roku.