Hlavní obsah

Bývalý cifršpión žádá za stíhání v kauze CS Fondů devět miliónů

Právo, Josef Koukal
Praha

Téměř devítimiliónové odškodnění žádá od státu někdejší zakladatel Finančního analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jiří Kudlík za své mnohaleté stíhání v kauze vytunelování CS Fondů. Kudlík byl od roku 1997 stíhán jako člen zločinecké skupiny vedené dnešním uhlobaronem Pavlem Tykačem.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jiří Kudlík

Článek

Policie mu kladla za vinu, že umožnil vyvedení jedné a čtvrt miliardy korun z CS Fondů, když transakci ze své funkce nezastavil.

„Informace jsem měl dostat na chodbě“

„Připadalo mi to tak směšné, že jsem si ze začátku ani nebral advokáta,“ vzpomíná na počátek svého stíhání Kudlík. „Pana Tykače jsem nikdy neviděl a on mě také ne,“ řekl Právu někdejší cifršpión, který však od roku 2005, kdy z ministerstva financí odešel, uplatnění v oboru nesehnal.

V postavení obviněného nebo obžalovaného strávil patnáct let. Jeho stíhání pokračovalo i poté, co bylo zastaveno stíhání šéfů Motoinvestu Tykače a Jana

Dienstla. Osvobozen byl až v dubnu 2012.

O neobvyklé transakci, jíž měl podle obžaloby Kudlík zabránit, ho měl informovat bývalý šéf Úřadu pro cenné papíry Ján Veverka.

„Tvrdil, že mi předal informace ústně. Dovedete si představit, že vám někdo předá na chodbě nebo u oběda informaci potřebnou k podání fundovaného trestního oznámení a zastavení víc než miliardové transakce?“ ptá se ještě dnes Kudlík.

Podle něj byl FAÚ – založený jen o rok dříve – v roce 1997 ještě v plenkách. Nahlašovaly se tzv. neobvyklé obchody, pro které však nebyla stanovena žádná výše. „Dnes je zákon mnohem propracovanější a také povědomost o té problematice je jinde,“ podotýká bývalý šéf útvaru.

Nyní mu jde podle jeho slov hlavně o očištění vlastního jména. Jeho žalobu proti ministerstvu spravedlnosti, v níž žádá skoro devítimiliónové odškodnění, začal projednávat Obvodní soud pro Prahu 2, spor bude pokračovat v březnu.

Tykače opět vyšetřují

Vyvedení peněz z CS Fondů proběhlo přes podezřelý nákup akcií společnosti Drůbež Příšovice, za které fondy zaplatily 1,3 miliardy korun jejich vlastníkovi, švýcarské společnosti Swirlglen. Akcie se ukázaly jako bezcenné.

V roce 2001 byli za tunel v CS Fondech odsouzeni čtyři z obviněných včetně šéfa společnosti Umana Josefa Matoulka.

Tykače začal v souvislosti s kauzou státní zástupce opět stíhat v roce 2012. Někteří obchodníci, kteří se na transakcích podíleli a jejich vina už byla promlčena, totiž začali vypovídat v jeho neprospěch.

Kudlík poukazuje i na to, že švýcarská prokuratura v roce 2012 obstavila Tykačovi prostředky v tamních bankách pro podezření na praní špinavých peněz a část majetku zadržovala právě kvůli kauze CS Fondů.

„Ze strany pana Kudlíka jde o hrubou manipulaci s fakty ve snaze vytvořit nějaký dojem, který však s realitou nemá vůbec nic společného. Mám za to, že jde z jeho strany zřejmě o snahu, jak zvýšit svoji šanci na odškodnění, kterého se domáhá,“ sdělil Právu Tykačův mluvčí Jan Chudomel.

„Švýcarské dozorové orgány rozhodly v roce 2012 o blokaci aktiv, mimo jiné zlata, na základě administrativního pochybení managementu. Šlo o majetek firmy, kterou pan Tykač nevlastnil, byl pouze jedním z beneficientů,“ podotkl mluvčí.

Když pak bylo v Česku obnoveno vyšetřování možného podílu Pavla Tykače na vytunelování CS Fondů, švýcarská prokuratura rozhodla, že část zablokovaných aktiv uvolní, ale část, která odpovídá výši potenciální škody v CS Fondech, nechá zablokovanou.

„Proti tomu se dotčená společnost odvolala. Soud sice v červnu 2014 potvrdil správnost postupu švýcarské prokuratury, ta ale sama následně rozhodla v červenci 2014 o definitivním odblokování všech aktiv,“ dodal Suchomel.

Související témata:

Výběr článků

Načítám