Článek
„V dovolání mimo jiné uvedl, že soudy porušily jeho právo na obhajobu i princip presumpce neviny. Nejvyšší soud při projednávání dovolání zjistil, že bylo podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád a proto bylo odmítnuto. Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný,“ řekl Právu mluvčí soudu Petr Knötig.
Minařík, který se proslavil tím, že plánoval atentát na Rádio Svobodná Evropa, se po revoluci pustil do podnikání s bývalými kolegy ze sovětské tajné služby. V roce 1996 měl na Ukrajinu dodat náklad 900 tisíc metrů optického vlákna. Jenže podle soudů náklad nechal shořet při fingované dopravní nehodě a od pojišťovny pak dostal 6,5 miliónu korun, přičemž nárokoval 41 miliónů korun. Ve skutečnosti měla být cena nákladu ještě několikanásobně menší.
Klíčovým svědkem v kauze byl řidič nákladní Avie Miroslav Valenta. Nejprve vypověděl, že dostal smyk na olejové skvrně a proto havaroval. Jenže po pěti letech od události změnil výpověď a tvrdil, že ho zastavili přátelé Minaříka, vyhodili ho z auta a to posléze zapálili. Jeho donutili vypovídat, že vše byla jen nehoda. Minařík v dovolání tvrdil, že Valentova výpověď byla koupená a pozastavoval se nad tím, proč soudy uvěřili řidiči a ne jemu.