Byl zfetovaný, obhajují dozorci před soudem tvrdý zákrok proti vězni. Důkaz ale chybí

Pro tvrzení obžalovaných, že byl vězeň pod vlivem drog, ale chybí důkaz. Test na přítomnost omamných látek mu nikdo neprovedl, ačkoliv podle interních předpisů vězeňské služby je v případě jakéhokoliv incidentu povinnost odsouzenému odebrat vzorek moči nebo krve. Proč se tak v případě Mittelbacha nestalo, ale není jasné. Jasno nepřineslo ani čtvrteční hlavní líčení.

Vězeňský lékař Alexij Nevijdomyj, který odsouzeného tehdy jako první ošetřoval ještě v areálu káznice, u soudu prohlásil, že už si nic nepamatuje. Nerozpomněl se ani poté, co mu soudce předložil fotografii zraněného vězně. „Obecně platí, že při jakémkoliv zranění se automaticky odsouzenému odebírá moč kvůli vyšetření na přítomnost omamných látek,“ uvedl lékař. Proč se tak v tomto případě nestalo, nedokázal vysvětlit.

Ve svých výpovědích se ve čtvrtek před soudem neshodli ani dva dozorci, kteří tehdy zraněného Mittelbacha přivedli na ošetřovnu. Jeden uvedl, že vězně doprovodili na toaletu, kde se pokoušel vymočit, ale nešlo mu to. Druhý to zase popřel a tvrdil, že s ním nikam na záchod nešli, ale zůstali s ním na chodbě, kde jim údajně řekl, že se kvůli bolestem nedokáže vymočit. Proč nezajistili odběr krve, vysvětlovali tím, že to bylo v kompetenci lékaře.

K incidentu došlo ve výrobní zóně areálu věznice. Tam měl tehdy na starosti úklid. Podle spisu mu Hlawsa nejprve vytkl, že na umývárně a záchodech je špína. Pak jej měl osočit, že žaluje a hned na to ho napadnout, přičemž se k němu přidal i Štolc.

Podle vyšetřovatelů měl být útok zřejmě odplatou za to, že si Mittelbach postěžoval u zástupce ředitele věznice na jednu z dozorkyň, která je Hlawsovou přítelkyní.

„Poškozeného bez právního důvodu fyzicky napadli nejprve údery pěstí do obličeje a poté, co upadl na zem, pokračovali v útoku opakovanými kopy do hrudníku,“ uvedl státní zástupce Jiří Richtr. Podle něj se tím oba dopustili trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a úmyslného ublížení na zdraví, za což mohou skončit až na tři roky za mřížemi.

Z dokazování před soudem vyplynulo, že Mittelbach nebyl problémovým vězněm. Naopak. Vězeňská komise ho vybrala na post úklidáře a mohl se volně pohybovat po celém areálu věznice. Pravidelně dostával kázeňské odměny, a dokonce se v doprovodu vychovatele účastnil volnočasových aktivit i mimo věznici. Nikdy také nebyl při opakovaných kontrolách pozitivně testován na přítomnost drog. Trest si odpykával za majetkovou trestnou činnost.

„Byl to korektní člověk, žádný agresor. Svoje povinnosti si plnil dobře. Nebyly k němu nikdy žádné výhrady, nikdo si na něho nestěžoval. Občas jen něco trochu nevhodně okomentoval a možná tím na sebe zbytečně stáhl pozornost. Ty jeho průpovídky ale nikdy nepřesáhly únosnou mez,“ řekl u soudu vychovatel Luboš Pikus.

Líčení bude pokračovat výslechy dalších svědků.