Byl to hrozný pohled, popsal mladík, jak brutálně zavraždil spolubydlící pár

Prokopa přivezla eskorta z pankrácké vazební věznice. Muž drobné postavy se při čtení obžaloby třásl a soudkyně Eva Brázdilová jej pozorně sledovala. Pak ji požádal o krátkou pauzu, protože se necítil dobře. Nakonec vypovídal, soudkyně ale chtěla vzhledem k jeho stavu, aby seděl. Mladík promluvu často přerušoval pláčem, zejména když popisoval vraždu dívky. Bodné rány na těle obětí prý překrýval látkou, protože se na to nemohl dívat. „Byl to hrozný pohled,“ řekl mimo jiné.

K tragické události došlo podle spisu 3. ledna odpoledne, v jednom z bytů v Murgašově ulici v Praze 4. Prokop se zde podle obžaloby se svým spolubydlícím nejprve pohádal a následně jej bodl do břicha, čímž mu mimo jiné přeťal kyčelní tepnu. V jiném pokoji podle spisu spoutal přítelkyni zraněného elektrickými kabely a dal jí roubík. Pak k ní přitáhl jejího partnera.

„Za pomoci elektrických kabelů jej svázal na rukou a na nohou, lepicí páskou mu zalepil ústa, okolo krku mu utáhl blíže nezjištěné škrtidlo, kterým se jej pokusil uškrtit, následně mu blíže nezjištěným předmětem, pravděpodobně kuchyňským nožem způsobil dva povrchní šikmé nářezy na pravé straně krku,“ uvedla státní zástupkyně. Poté, co muž zemřel, jej měl Prokop opakovaně bodat a řezat na boku, aby se ujistil, že je skutečně mrtev.

Žalobkyně tvrdí, že to vše sledovala spoutaná žena. Tu podle spisu připravil o život tak, že jí kolem krku stáhl elektrický kabel, vedle toho ji i bodl a opakovaně řízl. Ještě předtím podle obžaloby poslal SMS další nájemnici bytu s dotazem, kdy přijde.

Při odchodu z bytu s sebou podle obžaloby vzal i věci obětí, včetně mobilů, počítačů či peněženek a platebních karet, které později používal k výběrům peněz.

Bylo zcela evidentní, že se Prokopovi, který již při příchodu do jednací síně působil strnule, neposlouchalo čtení obžaloby zrovna dobře. Popisu skutků naslouchal se skloněnou hlavou a se zavřenýma očima.

V bytě prý bydlel od loňského září a od počátku měl problém s tím, že v něm podle něho nebyl příliš pořádek. Uvedl, že to nechtěl příliš řešit a plánoval se odstěhovat. Když však prý osudného dne požádal spolubydlícího, zda by po sobě mohl uklízet, propukla hádka a devatenáctiletý muž jej fyzicky napadl. „Vzal jsem nůž a bodnul jsem. Vůbec nevím proč,“ popsal svou reakci Prokop.

Zraněný podle něho odběhl do chodby, kde spadl na zem. Do toho se prý otevřely dveře jeho pokoje, z nichž se vynořila jeho přítelkyně.

„Snažila se utéct do toho pokoje, běžel jsem za ní. Snažila se zavřít dveře, ale dal jsem tam ruku a přetlačil jsem ji,“ uvedl. „V hlavě mi běžely různé myšlenky, nevím, co jsem si myslel. Přemýšlel jsem, co budu dělat,“ dodal.

S nožem v ruce pak prý přistoupil k mladé ženě a izolepou ji připoutal k posteli a nasadil jí šátek na ústa, „aby nekřičela“. Již v té době měl prý za to, že bodnutý muž je již po smrti.

„Já jsem pak A. uškrtil. Chvíli po tom, co jsem ji přivázal,“ popsal plačky Prokop s tím, že si myslel, že situace nemá jiné řešení. Do obou pak prý řízl, aby se přesvědčil, zda nejsou ještě naživu. Ještě předtím prý k dívce vytáhl na postel tělo jejího přítele. Až poté podle svých slov svázal oba elektrickými kabely.

„Pak jsem ho škrtil. Ale já nevím, proč jsem to dělal, když už byl mrtvý,“ lkal Prokop.

„Když jsem je viděl na té posteli, jak tam leží, tak jsem vzal ten velký nůž, jak jsem s ním bodnul M., zkusil jsem bodnout i sebe, ale nic se mi nestalo, nedokázal jsem to,“ doplnil.

Následně se tak podle svých slov snažil alespoň po sobě zahladit stopy, hledal například nájemní smlouvu či vzal peněženky, aby měl dostatek financí.

Odpoledne přišly na řadu třeba znalkyně z oboru psychologie a psychiatrie.

Psycholožka Prokopa popsala jako egocentrika s disociální poruchou osobnosti a průměrným intelektem. Není podle ní příliš ochotný živit se prací a chybí u něho schopnost vcítit se do druhých.

Její slova pak potvrdila i psychiatrička. „Tito lidé nemají soucit, nejsou empatičtí. Není pro ně problém někomu jinému ublížit,“ uvedla. Obě znalkyně se shodly, že u Prokopa nezaznamenaly žádný skutečný projev lítosti nad tím, co udělal.

Muž na jejich slova reagoval nesouhlasným vrtěním hlavou. „Denně myslím na to, co jsem udělal, proč jsem to udělal, určitě nejsem bezcitný,“ snažil se přesvědčit soud. Fakt je ovšem ten, že ani jednou z jeho úst v úterý nezazněla třeba omluva pozůstalým.

Při jednání vyšlo najevo, že muž je momentálně podezřelý z více než třicítky podvodů se škodou téměř 90 tisíc korun. On sám se podle svých slov živil vytvářením webových stránek nebo hraním pokeru.

K řízení se na počátku prostřednictvím zmocněnců připojili s nárokem na náhradu majetkové i nemajetkové újmy pozůstalí po obou obětech. Po Prokopovi požadují celkem přes 3,5 miliónu korun.

Státní zástupkyně navrhla Prokopovi uložit doživotní trest vězení. „Po provedeném dokazování mám za to, že vina obžalovaného Zbyňka Prokopa je v plném rozsahu prokázána,” uvedla žalobkyně Taťána Zmatlíková.

Hlavní líčení bude pokračovat ve středu.