Článek
„Nět,“ odpověděl Fadějev na první otázku soudkyně, zda se cítí vinen ve smyslu obžaloby.
Fadějev, který žije dlouhodobě v ČR, podle obžaloby několikrát vycestoval v letech 2014–2016 z Prahy na Ukrajinu „v úmyslu aktivně podpořit v ozbrojeném konfliktu separatistické skupiny na východě Ukrajiny, které usilují o odtržení od Ukrajiny a vytvoření samostatného státního útvaru, tzv. Doněcké lidové republiky“.
„Viděl jsem videozáznam, jak ty nacistické skupiny odvezly těhotnou ženu i s jejím manželem do lesa a tam je pověsily,“ popisoval Fadějev, co ho motivovalo k výjezdu na Ukrajinu.
„Jedna z posledních kapek pro mě bylo, když zadrženého domobrance v noci na poli přitloukli zaživa na kříž, ten kříž postavili, polili ho benzinem a zapálili. Prostě děla se tam zvěrstva,“ dodal s tím, že podobné informace získával zejména na internetu.
Proto se na podzim 2014 rozhodl, že pojede na Ukrajinu pomoci.
„To, že jsem byl v Doněcku, přece není teroristický čin, byl jsem tam pomoci lidem se bránit proti ukrajinským fašistům,“ prohlásil Fadějev.
Do bojů se prý aktivně nezapojil
Podle obžaloby i dle svých vlastních slov se Fadějev vydal z Prahy přes Rostov na Donu do Doněcké oblasti. Tam ho separatisté vyzbrojili a Fadějev se zapojil do aktivit tzv. Republikánské gardy Doněcké lidové republiky.
Kromě strážní služby či hlídkování se podle obžaloby měl i aktivně zapojit do bojů s ukrajinskými jednotkami, které brání územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Fadějev přiznal strážní službu i hlídkování, střelbu z kulometů, protitankové pušky či granátometu nicméně popřel, respektive ze zbraní prý střílel pouze při výcviku.
Fadějev také u soudu uvedl, že byl v kontaktu s Erikem Eštu, bývalým příslušníkem výsadkového praporu, který nedávno dostal podmíněný trest za účast v konfliktu na Ukrajině. Eštu Fadějevovi prý pomohl do Doněcké oblasti vycestovat. Eštu byl předvolán jako svědek, odmítl ale vypovídat, aby si případně nezpůsobil trestní stíhání.
Ruskojazyčné regiony na východě Ukrajiny – Doněcký a Luhanský – vyhlásily odštěpení od Ukrajiny v roce 2014 poté, co padla vláda proruského prezidenta Viktora Janukovyče a Rusko anektovalo Krym. Eskalaci válečného konfliktu, který si vyžádal tisíce mrtvých, zastavila až druhá dohoda z Minsku z počátku roku 2015. Její naplňování ale vázne.