Článek
Soud uznal Kisse vinným z toho, že Marii Hašplovou zbil válečkem, pobodal a škrtil ji. Žena nakonec po intenzivním útoku vykrvácela.
"Jde nepochybně o čin spáchaný mimořádně surovým a trýznivým způsobem vykazující vysoký stupeň společenské nebezpečnosti," zdůvodnil uložení výjimečného trestu předseda senátu Slavomír Cirhan.
Obžalovaný navíc neprojevil lítost na ženinou smrtí, naopak litoval sám sebe.
Rozsudek není pravomocný
Kiss podle soudu vraždil z obavy, že ho otec přestane finančně podporovat. Přestože se Kiss snažil senát přesvědčit, že během napadení nebyl při sobě, soud mu neuvěřil. Stále měnil výpověď a soudu předložil hned pět různých verzí.
"Obhajobu obžalovaného jsme zhodnotili jako nevěrohodnou, účelovou a zamlžující," konstatoval Cirhan.
ZAZNĚLO U SOUDU:
Předseda senátu: Udeřil jste ji tím dřevěným válečkem?
Kiss: Já nevím co se stalo.
Předseda senátu: Na jaký okamžik si pamatujete?
Kiss: Probral jsem se u sporáku. Koukal jsem na ty nože. Pak jsem koukal nahoru na podestu. Nevěřil jsem vlastním očím.
Předseda senátu: Kdy jste si uvědomil co se stalo.
Kiss: Když jsem uviděl kluka.
Předseda senátu: Co jste si uvědomil?
Kiss: Že to nesmí vidět.
Předseda senátu: Co nesmí vidět?
Kiss: Jak tam leží Maruška.
Předseda senátu: Co jste si uvědomil?
Kiss: Že se stalo něco hrozného. Měl jsem na ruce krev.
Předseda senátu: Ještě někde?
Kiss: Na noze, všude.
Předseda senátu: Bylo té krve tolik, že by vám kapala z rukou?
Kiss: Ne, byly to šmouhy, takové stříkance.
Vyhlášení rozsudku byli přítomni synové oběti. "Měl by existovat trest smrti," řekl jeden z nich při odchodu z jednací síně. Kiss i státní zástupce se k verdiktu nevyjádřili a ponechali si zákonnou lhůtu pro podání odvolání.
