Brutálně zmlátil známého. Soud ho poslal na tři roky za mříže, ač mu hrozilo 12 let

Za pokus těžkého ublížení na zdraví, přičemž v minulosti se ho už jednou dopustil, mu hrozilo pět až 12 roků. Senát olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě byl však k němu shovívavý. Ve čtvrtek přijal jeho prohlášení viny a za mříže ho poslal „jen“ na tři léta. Verdikt je pravomocný, neboť Bartoš i žalobkyně se vzdali práva na odvolání.

„Byly splněny podmínky pro uložení trestu pod spodní hranici zákonné sazby, která byla pro obžalovaného nepříznivá kvůli opakovanosti jeho jednání. Kdyby tato nebyla, sazba by začínala na třech letech. V úvahu jsme vzali, že obdobný skutek obžalovaný spáchal před osmatřiceti lety,“ vysvětlil předseda senátu olomouckého krajského soudu Vladimír Najdekr.

Za pozitivní označil i postoj obžalovanému k tomu, co spáchal. „Prohlásil vinu, činu litoval. Svědčí pro něj i okolnosti případu. Chtěl zakročit v situaci, která byla nevhodná ze strany poškozeného. Nejednal ani záludně. Na druhé straně to přehnal, což nelze tolerovat. Nemohli jsme také přehlédnout jeho bohatý trestní rejstřík,“ dodal soudce.

Bartoš se u soudu hájil tím, že posledních pět let před osudným konfliktem vedl řádný život a pracoval. „Měl jsem manželskou krizi, ta se prohlubovala, v podstatě mě roznesla na kopytech. Psychicky jsem byl na dně a začal blbnout. Nebýt toho, nestál bych tu,“ tvrdil.

Na známého zaútočil proto, že obtěžoval ženu z jejich komunity. Oba byli namol. Bartoš měl v krvi 2,41 promile alkoholu, napadený dokonce 3,85 promile. „Děvčeti sahal na nohy a prsa. Nelíbilo se jí to, a tak chtěla, ať zakročím. Já ho napomínal, a když začal křičet, že se mě nebojí, vylítl jsem. Kdybych neviděl kamerový záznam, nevěřil bych, co jsem dělal.

Lituji toho, co se stalo. V opilosti jsme ani jeden nepřemýšleli. Ještě v nemocnici jsme si pak podali ruce,“ popsal situaci soudu obžalovaný.

Na známého zaútočil letos 30. května v 19:41 hod. v prostoru před budovou hlavního vlakového nádraží v Olomouci, a to nejprve údery rukou směřujícími do oblasti hlavy. Po jeho strhnutí na kolena chtěl napadeného kopnout do žeber. Ten však vstal, a tak mu vrazil takzvanou hlavičku, v důsledku čehož muž upadl na zem. Tam jej obžalovaný udeřil dlaní ruky do hlavy, pak ho dvakrát kopl do obličeje, a když se nešťastník zvedal, udeřil jej ještě s velkou razancí pěstí do obličeje, v důsledku čehož tento opět upadl na zem.

„Poškozený jen shodou náhod nezávislých na vůli obžalovaného neutrpěl závažnější, život ohrožující zranění, jako například krvácení do mozku či zlomeninu krční páteře s poraněním míchy,“ konstatovala státní zástupkyně.