Článek
Vyhozený úředník se proti výpovědi rozhodl bránit u soudů a ty dokázaly spor natáhnout na plných pět let. Brněnské soudy měly totiž za to, že vyhazov je neplatný, s čímž ale opakovaně nesouhlasil Nejvyšší soud. Ten třikrát spor vrátil na začátek a na počtvrté už justice rozhodla, že výpověď je platná.
Minimálně 16 minut před skončením pracovní doby předčasně opustil pracoviště
Úředník poslal místostarostovi nevhodný dárek 23. prosince 2016. Místostarostu doručený vězeňský mundúr vyvedl z vánočního klidu natolik, že hned po svátcích věc oznámil na policii s tím, že by se mohlo jednat o nebezpečné vyhrožování. Policisté pak jako odesílatele identifikovali právě úředníka a prohřešek postoupili k přestupkovému řízení městské části, kde oba muži pracovali.
V květnu 2017 dostal úředník padáka s tím, že „minimálně 16 minut před skončením pracovní doby předčasně opustil pracoviště, aniž by tuto skutečnost vyznačil v docházkovém listě, a zabýval se prokazatelně vlastními soukromými záležitostmi“. Nadto měl porušit etická pravidla.
Kdo a kdy se to dozvěděl?
Muž se ale začal bránit soudně, přičemž jádrem sporu bylo to, kdy se úředníkův nadřízený prokazatelně dozvěděl o jeho chování. Úředník totiž opakovaně u soudů uspěl s námitkou, že padáka dostal opožděně, neboť vedení radnice se prý o jeho chování dozvědělo více než dva měsíce před výpovědí.
Soudy se tak musely vypořádat s rozhodnutím, zda se lhůta počítá od doby, kdy se o věci začne mluvit na chodbách radnice či v přestupkové komisi, nebo kdy se o ní zcela jistě dozví přímý nadřízený, nikoli jen reprezentant samosprávy.
Lhůta musí být prokazatelná
Justice nakonec rozhodla, že nestačí jen ruchy na pracovišti. „Dvouměsíční lhůta, během které musí zaměstnavatel přistoupit k výpovědi z pracovního poměru tak, aby šlo o platný právní úkon, začíná plynout ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi z pracovního poměru prokazatelně a skutečně dověděl,“ uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnil v internetové databázi.
„Uvedené samozřejmě nelze vykládat tak, že by zaměstnavatel měl přistupovat k výpovědi z pracovního poměru se zaměstnancem již na základě pouhého podezření. Dvouměsíční lhůta, během které musí být výpověď z pracovního poměru zaměstnanci dána, slouží mimo jiné také k tomu, aby zaměstnavatel mohl provést potřebné šetření, zda zaměstnanec skutečně porušil pracovní povinnosti,“ dodali soudci.
Nejvyšší soud navrhl zrušit část zákoníku práce
