Brněnská Stoka se měla rozlít do celého Jihomoravského kraje

Přestože státní zastupitelství skupinu popsalo jako společenství s jasnou hierarchií a rozdělenými úkoly, z dokumentů, které má Právo k dispozici, plyne, že jí otřásaly vnitřní spory.

Lakonicky by se dala situace popsat tak, že s jídlem roste chuť. Jak se do fungování údajné korupční skupiny zapojovalo více a více lidí, kteří navíc podle přesvědčení obžaloby ovlivňovali nejen akce na městské části a tamním Odboru investičním a správy bytových domů, ale také v městských firmách, kde byl objem zakázek finančně násobně větší, rostly i spory o peníze a o to, kdo bude se zakázkami vlastně fixlovat.

I přes vnitřní rozpory ale skupina přemýšlela nad expanzí za hranice Brna a o manipulaci krajských zakázek. Policisté totiž vyslechli i rozhovor podnikatele Pavla Ovčarčina s dalším podnikatelem, Lubomírem Smolnou, z konce ledna 2019. Státní zastupitelství pak informace z odposlechu označilo za mimořádně otřesné.

„Z rozhovoru vyplývá, že z jejich strany bylo připravováno pomyslné ,vylití‘ brněnské stoky do celého Jihomoravského kraje, když obvinění diskutovali seznam krajských zakázek, které počínali ,porcovat‘ stejně, jako tomu bylo na městské části Brno-střed. Dokonání tohoto přípravného jednání snad zabránil policejní zásah,“ uvádí státní zastupitelství.

Spolupráce údajné hlavy celé skupiny, bývalého místostarosty Švachuly, a podnikatele Samana El-Talabaniho, který později pomohl vyšetřovatelům činnost skupiny rozkrýt, začala skřípat ve chvíli, kdy se do činnosti zapojil tehdejší vedoucí investičního odboru radnice Petr Liškutin (dříve ANO). Ten měl totiž podle státního zastupitelství začít ovlivňovat veřejné zakázky směrem k jiným osobám než k těm, s nimiž spolupracoval Talabani.

Policistům se podařilo vyslechnout rozhovor, kdy Talabani přibrání nového „člena“ Švachulovi vyčítal. „Tys poslal svýho Liškutina, kterýho, ti říkám do očí: Nebude tam sedět a o to se postarám já a z jedinýho důvodu, tys ho poslal k tomuto člověkovi, k tomuto a chtěls to zastavit. To byl první tvůj útok. Tam ses, kamaráde, odhalil,“ dorážel Talabani. „Ale já jsem ... já nemůžu za to, nemůžu za to, že že že…,“ reagoval Švachula. „Pan L se s těma všema lidma, všema, že se s něma historicky dávno dlouhodobě zná. Já se s nima neznám,“ vysvětloval.

To však Talabaniho neuklidnilo: „No a co a to ho, to snad opravňuje tvým jménem chodit.“ „Ale jakým, ale mým jménem nikdo nechodil,“ bránil se Švachula. „Ten Liškutin, start dvě kila, ten nedělá pode mnou. A on dělá pode mnou snad?“ útočil dál Talabani. Liškutin nahradil právě Talabaniho a jeho obchodního partnera Pavla Ovčarčina.

„Je zřejmé, že po provedení personální změny ve struktuře organizované zločinecké skupiny byl Ovčarčin při pokusu o vybírání provizí od stavebních společností jejich zástupci nevybíravě vypoklonkováván,“ popsalo situaci úřední řečí státní zastupitelství s tím, že další hovor, směřující až k lehce vyděračskému kontextu, vypovídá o „tísnivé atmosféře rozkolu“ mezi členy skupiny.

Talabani nebyl jediný, kdo si stěžoval. Odposlechy zachytily i stesky podnikatele Petra Kaláška týkající se působení dalšího člena skupiny, podnikatele Ivana Trunečky, který měl „pracovat“ na zakázkách týkajících se městských firem.

„Když jsme si takhle sedli, tak jsme udělali strašně moc práce, ono je možný, že my jako se bojíme, ale on říkal jednu věc: kradem koně, když se kradou koně, tak se přece musí krást dohromady, čiže to jsou jeho věty, tak já mu řeknu, tak už koně nekradem nebo co? My se včil nervujem, on pak přijde a bude všecko v pohodě, rozumíš, ale já nevím…,“ mudroval Kalášek.

„Podle názoru státního zástupce je v této části hovoru probírána obava Talabaniho a Kaláška, zda Trunečka bude nadále pokračovat v odčerpávání prostředků ze zakázek městských firem realizovaných společnostmi, ve kterých uplatňuje vliv, a to za účasti obou jmenovaných, neboť, oni jej přivedli‘ a nyní hrozí, že je obejde,“ zhodnotilo státní zastupitelství rozhovor.

Jedenáct obžalovaných společně se dvěma firmami stane před senátem brněnského krajského soudu za tři týdny. V případě uznání viny hrozí obžalovaným až šestnáct let vězení.