Článek
Roman a Antonín Dolíhalovi se měli v létě 2006 společně s Jaroslavem Havlíkem domluvit, kterak přijít k velkým penězům. Klíčem měl být pracovník bezpečnostní agentury, který jezdil s autem převážejícím peníze.
Podle obžaloby se dohodli na tom, že přepadnou vůz bezpečnostní agentury, v kterém bude sedět právě jejich komplic. Antonín měl proto sehnat kukly a černé vesty a Roman obstarat prázdnou protitankovou střelu RPG. Pak už stačilo jen domluvit místo a čas tak, aby vůz převážel aspoň 50 miliónů.
Roman Dolíhal podle obžaloby zavraždil nepohodlného komplice.
„Dne 9. 8. 2006 kolem sedmé hodiny přijeli na místo v serpentinách na silnici mezi Slavkovem a Rousínovem. Převlékli se do černých kombinéz s nápisy policie, na auto dali modrý maják a vyjeli z vedlejší komunikace, kde zastavili vůz s penězi. Antonín Dolíhal si dal na rameno RPG a namířil na osádku vozu. Roman Dolíhal s dalším vozem přijel za auto s penězi, přeložil tam schránky se 77 milióny korun, poté hodili do nákladového prostoru přepadeného vozu slzný granát a ujeli,“ prohlásila v obžalobě státní zástupkyně Ludmila Doležalová.
Je pravda, že bratr zabil pak tohoto komplice, který chtěl víc peněz a vyhrožoval.
Po hádce vražda
Po čtyřech letech však mělo mezi lupiči dojít k neshodě. Roman Dolíhal pak měl v roce 2010 po předchozí hádce zavraždit komplice z auta bezpečnostní agentury. „Učinil tak s úmyslem ho umlčet. Nejprve ho zasáhl elektrickým paralyzérem, a když napadený upadl na zem, uškrtil ho drátem,“ konstatovala žalobkyně.
Jaroslav Havlík podle státní zástupkyně při přepadení řídil.
Dolíhal si pak na pomoc podle žaloby zavolal kamaráda Jiřího Bartoně, s kterým tělo odvezli na pozemek do Drásova, kde mrtvolu hodili do šachty.
Obžaloba spoléhá hlavně na výpověď Antonína Dolíhala, který se rozhodl po letech promluvit. „Je to všechno pravda. Přepadli jsme to auto s bratrem, panem Havlíkem, který byl můj bývalý kolega od policie, a také po domluvě s velitelem vozu. Je pravda, že bratr zabil pak tohoto komplice, který chtěl víc peněz a vyhrožoval, že když je nedostane, mohli bychom se ještě divit. Hodně mě to vzalo, když jsem viděl, jak ho před mýma očima zavraždil,“ prohlásil před soudem Antonín Dolíhal.
Nic prý není pravda
Antonína Dolíhala přivedla k soudu po zuby ozbrojená eskorta se samopaly, muž měl přitom zahalenou tvář, aby jeho podoba neunikla do médií. Kuklu mu strážci sundali až poté, co soudce Miloš Žďárský zahájil jednání. „Peněz bylo tolik, že jsme to ani pořádně nepočítali, takže jsme to ve spěchu rozhodili na čtyři díly,“ popsal dělení kořisti.
„Nic z toho není pravda, ničeho jsem se nedopustil. Můj bratr je sice spolupracující podezřelý a doznává se, ale to nekoresponduje s dalšími důkazy i svědky. Policie mě prověřovala hned na začátku vyšetřování a pak i v průběhu let. Nikdy nic nezjistili. Rozhodně jsem ani nikoho nezavraždil, přišel jsem do místnosti, kde se potácel bratr a na zemi ležel člověk se smyčkou kolem krku,“ vypověděl u soudu Roman Dolíhal s tím, že mrtvé tělo uklidil, aby pomohl svému bratrovi.
Komplikovaný případ pokračuje výpověďmi dalších obžalovaných a svědků.
