Článek
Přes likérku z Chvalčova na Kroměřížsku, která byla ve vlastnictví Březinů, prošlo přes pět miliónů litrů nezdaněného lihu. Nastrčený jednatel likérky Pavel Čaniga a dvojice dalších bílých koní, jednatelů distribučních společností Nápoje Cyrano a Verdana, Dominik Nagy a Robert Sedlařík, měli spolu se čtveřicí obchodních zástupců okrást stát o 1,29 miliardy korun. A to v Březinově organizované zločinecké skupině.
Mladší bratr Tomáš Březina, který v hlavní kauze se škodou za 6,4 miliardy korun figuruje v pozici spolupracujícího obviněného, se rozhodl nyní u soudu vypovídat.
„Likérka fakticky patřila mému bratrovi Radkovi, včetně Nápojů Cyrano a Verdana. Z pohledu českého trhu jsme vyrobili 80 až 90 procent nelegálních lihovin a deset až dvacet procent legálních. Z produkce likérky mířila i část na Slovensko, kde měl bratr taky firmu,“ uvedl Tomáš Březina a doplnil: „Takových likérek bylo kolem roku 2003 až 2004 hodně. Bratr nás vždycky uklidňoval. Nikdo si neuvědomoval ten katastrofický důsledek, který hrozil.“
Takových likérek bylo kolem roku 2003 až 2004 hodně.
Mladší z bratrů Březinových popsal i jednání pracovníků celní správy v likérce. „Když v likérce lidé z celní správy čekali celý den v kanceláři s televizí, nedokázali si spočítat, kolik krabic se strhávalo nebo kolik pásků spálilo. Někteří byli od bratra motivovaní, že to přehlíželi. Strhala se třeba jen jedna bedna a ne patnáct,“ prozradil Tomáš Březina.
Rovněž popsal, jak likérka sháněla nelegální cestou kontrolní pásky, které měla mít pokaždé na lahvích s lihovinami. „Bylo několik způsobů, jak se získávají. Jedním byl výkup použitých kontrolních pásek asi za sto až sto deset korun. Dalším byla fiktivní likvidace pásek,“ řekl Březina.
Kontrolní pásky strhávali
Lihovarníci také zjistili, že při jednotném druhu pásku mohou pásek použít na 1,5litrové i šestilitrové balení alkoholu. Na šestilitrový kanystr tak papírově vykazovali 1,5litrový obsah. „Bratr odkoukal od jiných větších likérek, že když se vyvážely lihoviny na Slovensko, mohly být označené kontrolní páskou, ale jezdilo se bez nich nebo se strhaly. Až v další fázi nesměly mít vyvážené lihoviny kontrolní pásky,“ prohlásil Březina.
K pracovníkům celní správy Tomáš Březina dodal: „Správně měli být u výrobní linky, ale tam si zašli jednou za půl dne a lidé si mezitím přeházeli palety, jak potřebovali. Určitou roli tam sehrály bratrovy kontakty. Když tam byli pořádní celníci, byla načerno udělaná jen třetina, když tam byli laxnější, mohlo se tak dělat vše načerno.“
Lubomír Kaláč u soudu potvrdil, že od roku 2004 vozil po celém Česku nezdaněný líh z firmy Radka Březiny Morávia-Chem. Jedním z cílů jeho cest byla právě Likérka Drak. Kaláč byl prvním, kdo policii odkryl zákulisí obřích nelegálních obchodů s lihem, které vedl Radek Březina. Kvůli tomu je s Březinovými v ostrém sporu. Tvrdil, že plnil jen příkazy obou bratrů, podobně jako lidé spojení s Likérkou Drak. „Byli to bílí koně. Jeden vyráběl alkohol a dva prodávali,“ sdělil Kaláč.
Čaniga v likérce od roku 2003 do roku 2012 zpracoval nejméně přes pět miliónů litrů nezdaněného lihu. Spolu s Nagyem a Sedlaříkem se Čaniga u soudu k obchodování s nelegálním lihem doznal. Všichni tři navíc potvrdili, že byli pouhými vykonavateli příkazů především Tomáše Březiny, mladšího bratra samotného lihového bosse Radka Březiny.
Zisky z výroby a prodeje alkoholických nápojů inkasoval podle Čanigy Tomáš Březina a jeho bratr Radek. Čaniga tvrdí, že byl jednatelem likérky bez pravomocí.