Článek
Srážka s protihráčem totiž dostala pětačtyřicetiletého brankáře, jinak člena justiční stráže, až před soud. Státní zástupce má za to, že do útočníka naskočil úmyslně, a proto jej obžaloval z ublížení na zdraví, za což brankáři hrozí až osm let za mřížemi a také konec v uniformě. Na neobvyklý případ už Právo upozornilo před několika týdny.
K události došlo loni na konci října na Blanensku při utkání krajské fotbalové soutěže. „Obžalovaný zdvihl ze země míč a v rozporu s pravidly stylem, který vybočoval z běžného způsobu hry, nepřiměřeně vyskočil proti poškozenému a kolenem ho kopl do břicha. Poškozený mimo jiné krvácel do břicha, musel vyhledat lékařské ošetření a podrobil se řadě operací. Obžalovaný se jednání dopustil i v rozporu s pravidly fotbalu, rozhodčí mu měl udělit červenou kartu,“ řekl v obžalobě státní zástupce.
Sám brankář u soudu popřel, že by chtěl na hřišti někoho zranit. „Je mi to strašně líto, i já jsem byl několikrát při zápase zraněn a nikomu to nepřeju. Sprintoval jsem pro míč, měl jsem kšiltovku, sehnul jsem se a stáhl si míč na prsa. Nepředpokládal jsem, že tam ten útočící hráč bude. Když jsem viděl, jak se ještě natahuje, tak jsem se snažil vyhnout střetu tím, že jsem uskočil do boku. On mě viděl, ale neudělal nic, aby se tomu střetu vyhnul, neměl žádný obranný reflex. Doteď nevím, proč do toho střetu se mnou šel,“ přemítal brankář.
Drobný versus vazoun
Protože brankář pracuje jako člen justiční stráže, vyšetřovala případ Generální inspekce bezpečnostních sborů. Její vyšetřovatelka brankáři přičetla k tíži, že zná hmaty a chvaty, a také že je o poznání robustnější než zraněný útočník. „Já bych přece žádný hmaty či chvaty nepoužíval, myslel jsem, že má jen vyražený dech. Chytám čtyřicet let, trénuji děti i dospělé, vyhrál jsem fotbalové mistrovství Evropy vězeňských služeb. Je mi moc líto, že se někdo zranil, a kdybych to mohl nějak ovlivnit, udělal bych to,“ dodal.
Zraněný pětadvacetiletý muž měl ale na celý případ jiný pohled. „Běžel jsem za míčem a když jsem viděl, že ho brankář drží v rukavicích, tak jsem začal zpomalovat. Jenže on do mě naskočil kolenem. Pak si pamatuju jen to, jak mě nesou ze hřiště. Přišlo mi, že když už držel míč, tak ho zajímalo jen to, jak mě kopnout. Dal mi kolenem přímo do břicha, jak zvedl ten míč, tak pokračoval přímo do dráhy, kam jsem chtěl běžet já,“ vypověděl zraněný, který má za sebou už několik operací a musí se vypořádat zřejmě s doživotními následky.
Podle soudní lékařky útočníkova zranění odpovídala působení tupého násilí na oblast břicha, kdy se orgány prudce zmáčkly. „Svou roli při zranění mohlo hrát i to, že poškozený nemá žádnou vrstvu tuku, která by absorbovala energii,“ zamyslela se znalkyně s pohledem na velmi štíhlou a drobnou útočníkovu postavu notně kontrastující s hromotluckým vzezřením obžalovaného brankáře. Útočník navíc nebyl v době střetu tzv. zpevněný, tedy jeho tělo nebylo na náraz vůbec připravené, což také přispělo k vážnějšímu následku.
Případ bude u soudu pokračovat výslechy dalších svědků, pak by mohl zaznít verdikt.