Článek
Tradiční tábořiště blanenských skautů sestává ze stanů na podsadách, pouze kuchyň s jídelnou a otevřenou terasou je zastřešená přízemní dřevostavba s bytelností odpovídající účelu.
„Tábořiště jsme uklidili z pátku na sobotu, na nocleh zůstala už jen desítka děcek s vedoucími. Pak přišla ta hrozná slota, všichni se proto přemístili do dřevěného přístřešku, kde je jídelna s kuchyní,“ popsal noční drama, v němž si rozběsněný Otvrňský potok přišel na jindy idylickou louku i pro rychle opuštěné stany, skautský vůdce Střediska Světla Jan Pořízek.
V prostorách lehké dřevostavby byli skauti v suchu, jak se ale ukázalo, v bezpečí tak úplně ne. Jeden ze silných poryvů větru ve spolupráci s podmáčeným terénem vyvrátil obrovskou břízu, stojící na úpatí sousedního svahu a letitý velikán se skácel k zemi jen malý kousek od budovy.
Víkendová bouřka byla výjimečná. Deštěm i blesky
„Stačilo, aby se natočil jen o nějakých 45°, a mohlo být všechno jinak,“ mrazí Jana Pořízka pomyšlení na následky jen lehce odlišného běhu události.
Ti, kteří situaci zažili, se nicméně vrátili z tábora živí a zdraví, a vesměs také přesvědčení, že se tu příští rok opět setkají.
Díky jejich fotodokumentaci a videím bezprostředně po události si lze rozšířit obzory, jak může vypadat praxe, o níž se následující den lidé dozvědí, že „popadalo pár stromů, ale nikomu se nic nestalo“.