Blažek vydal „vora v zakoně“ do USA

Právu to potvrdili Blažek i mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. „Dnes jsem povolil vydání dotyčného do USA,“ napsal v pondělí redakci ministr.

Omarova zatkli letos 4. ledna v Praze policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA) na základě mezinárodního zatykače vydaného soudem státu New York.

Podezřelý se má ve Spojených státech zpovídat hned z několika násilných zločinů včetně podílu na přípravě nakonec neuskutečněné vraždy americké novinářky íránského původu Masíh Alínežádové. Ta je velkou kritičkou režimu v Íránu a tamních zákonů o povinnosti žen zahalovat si hlavu.

Předání Omarova by se mělo uskutečnit v řádu dnů. Členové české vězeňské služby ho podle informací Práva převezou z vydávací vazby na pražské ruzyňské letiště, kde si ho po potřebných procedurách převezmou zástupci americké strany a ti s ním odletí do USA.

Mluvčí Řepka upřesnil, že Blažek v pondělí povolil Omarovovo vydání k trestnímu stíhání do USA na základě pravomocného usnesení Městského soudu v Praze z 25. května. A to pro podezření ze spáchání nájemné vraždy a spiknutí za účelem nájemné vraždy. Dále pak ze spiknutí za účelem spáchání praní špinavých peněz, z vydírání a vyděračského spiknutí, z nebezpečného vyhrožování, a navíc i z držení, manipulace se střelnou zbraní a pálení z ní během násilného trestného činu.

V USA vydaly na Omarova zatykače podle Řepky hned dva různé soudy. Loni 8. prosince Okresní soud pro Východní okrsek New Yorku, 30. ledna pak Okresní soud pro Jižní okrsek New Yorku. Druhý z nich se týkal zmíněné přípravy vraždy a také praní špinavých peněz.

Ve Spojených státech hrozí Omarovovi až doživotí, nikoli však za zmíněnou přípravu vraždy, kde je trestní sazba maximálně deset let vězení, nýbrž za poslední ze zmíněných trestných činů týkající se držení a manipulace se střelnou zbraní.

„Pokud vaše země rozhodne, že mě odešle do Ameriky, vězte, že mě odešlete na smrt,“ tvrdil v květnu soudu z vazební věznice přes videopřenos Omarov. Soudní senát vedený Tomášem Kubovcem mu oponoval, že ani za jeden skutek mu v USA trest smrti nehrozí.

V případu přípravy vraždy novinářky byl Omarov podle obžaloby amerických úřadů spojkou mezi organizátorem vraždy z Íránu a vykonavatelem v USA, který za čin naplánovaný na konec loňského července inkasoval 30 tisíc amerických dolarů a měl aktivistku zastřelit útočnou puškou.

Oběť si ale naštěstí všimla podivného pohybu kolem svého domu v New Yorku a včas zmizela. Původně určeného vraha pak policie zatkla i se zmíněnou puškou při spáchání banálního dopravního přestupku.

Skupina kolem Omarova se navíc měla snažit v letech 2021 a 2022 vydírat dva americké podnikatele, kdy je nutila mimo jiné i střelbou a zápalnými lahvemi házenými na obchod jednoho z nich vydat podezřelým peníze.

Omarov v květnu jakékoli nezákonné jednání v USA popřel s tím, že nikdy ve Spojených státech nebyl. „Chci vás ujistit, že mám ruce čisté a nikdy jsem se ničeho nedopustil,“ bránil se Omarov s tím, že zločiny v USA na něj vymysleli na objednávku jeho nepřátelé.

Nakonec se ale květnovému rozhodnutí soudu o přípustnosti vydání do USA nebránil a vzdal se hned na místě práva na podání stížnosti. Verdikt soudu se tak stal okamžitě pravomocný.

„Nebudu se odvolávat, co bude, to bude, podvolím se, kam mě pošlete,“ uvedl tehdy Omarov. Původně přitom své vydání do USA odmítal.

Raději chtěl být vydán do rodné Gruzie či do Kazachstánu, jejichž soudy a úřady o vydání Omarova rovněž požádaly. V Gruzii je podezřelý z organizovaného vydírání, závažného poškození nebo zničení majetku, pokusu o vraždu s přitěžujícími okolnostmi, nezákonného pořízení zbraně a munice či účasti na zlodějském podsvětí. Mimo jiné měla jím vedená skupina zapálit pekařství, jehož majitel odmítl platit výpalné.

Na provozovatele restaurací, jejich vydírání a únosy se podle spisu zaměřoval i v Kazachstánu, kde je podezřelý z vytvoření a vedení organizované zločinecké skupiny. Mimo jiné jeho gang údajně unesl a tři dny držel připoutaného k radiátoru syna jednoho z podnikatelů, po němž chtěl tři miliony dolarů.

Právě v Gruzii a Kazachstánu měl mít Omarov postavení tzv. vora v zakoně, tedy autority v rámci ruskojazyčné mafie. V tomto případě navíc lze po­dle vyšetřovatelů hovořit rovněž o muži patřícím mezi vlivné kmotry.

Pražský městský soud v květnu rozhodl, že je přípustné vydání Omarova nejen do USA, ale i do Gruzie a Kazachstánu. O tom, kam nakonec zamíří, měl rozhodnout právě ministr Blažek. Ten nakonec vyhověl žádosti Spojených států, které o podezřelého požádaly jako první.