Blažek podal stížnost v kauze dívky znásilňované otčímem

„Rozhodnutím Nejvyššího soudu na základě stížnosti ministra spravedlnosti v neprospěch obviněného již nemůže být napadené rozhodnutí zrušeno, ale může mít dopad na budoucí rozhodování soudů v obdobných případech,“ sdělil ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Případ vyvolal bouřlivé a nesouhlasné reakce letos v lednu, kdy odvolací senát brněnského krajského soudu vedený Miroslavem Novákem změnil obžalovanému lesnímu dělníkovi svým rozsudkem původní tříleté vězení na tříletou podmínku s pětiletou zkušební dobou.

Muž přitom podle verdiktu po dobu tří let znásilňoval svou nevlastní dceru, která původně nebyla ještě zletilá.

Jenže odvolací senát se nechal pachatelem obměkčit, když uvěřil, že vězení by dostalo jeho rodinu do těžké životní situace, a změnil původní trest vězení jen na podmíněný.

Vycházel zároveň ze znaleckého posudku psychologa, na který soudce Novák odkazoval se slovy, že „jednání nemělo na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí“.

Rozsudek se však nelíbil řadě expertů a přezkoumat se ho rozhodlo i ministerstvo spravedlnosti a jeho šéf Blažek.

„Na základě důkladného prošetření dotčené trestní věci odborným útvarem ministerstva spravedlnosti se Pavel Blažek rozhodl stížnost pro porušení zákona v kauze poškozené ‚Aničky‘ podat,“ uvedl mluvčí.

„Dospěl totiž k závěru, že v návaznosti na zjištěné závažné vady tohoto trestního řízení došlo k uložení zjevně nepřiměřeně mírného trestu obviněnému,“ dodal.

Doplnil, že v postupu trestního soudu byly v kauze shledány „závažné vady v dokazování“, a to v otázce vyhodnocení údajné iniciace sexuálního kontaktu ze strany dívky, vyhodnocení údajně nijakých následků trestné činnosti na stavu poškozené, zhodnocení rodinných a majetkových poměrů a samotné osoby dřevorubce a také ve vztahu k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem.

„Dále bylo zjištěno, že mohlo dojít i k porušení mezinárodněprávních závazků státu v oblasti ochrany základních lidských práv ve vztahu k poškozené ‚Aničce‘ ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva,“ míní Řepka.

„V těchto otázkách bude mít posouzení stížnosti pro porušení zákona Nejvyšším soudem přesahy na další rozhodovací praxi trestních soudů,“ dodal.

Stížnost je obsáhlá, má 27 stran. „Byla podána z důvodu mého přesvědčení, že soud nepostupoval správně,“ uvedl sám Blažek.

Text stížnosti ministerstvo i vzhledem k citlivosti případu a možným dopadům na mladou ženu nebude zveřejňovat.

Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, na který má právo pouze ministr spravedlnosti.

Od svého nástupu do funkce (v roce 2021) poslal Blažek podle údajů ministerstva na Nejvyšší soud celkem 266 stížností pro porušení zákona s tím, že jeho úspěšnost při podání tohoto mimořádného opravného prostředku se dlouhodobě pohybuje nad 90 %. V převážné většině stížnosti směřují ve prospěch obviněných.

V nynější kauze jde o opačný případ. Jenže ministrova stížnost v neprospěch odsouzeného muže už nebude mít dopad na samotný pravomocný verdikt.

Pokud by jí Nejvyšší soud vyhověl, vynese pouze tzv. akademický výrok, že byl porušen zákon, například uložením nízkého trestu. Ten ale změnit nesmí.

Ještě zvrátit verdikt mohl Nejvyšší soud v případě dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, jehož úřad se rozsudkem rovněž zabýval. Nakonec však usoudil, že v této kauze nelze dovolání jen kvůli nízkému trestu podat.