Článek
„O překročení pomyslné hranice mezi trestným činem a kázeňským přestupkem hovoří zejména intenzita útoku, charakter bezdůvodně použitého nástroje a četnost ran, směřujících nejen proti trupu, ale mj. i do citlivé oblasti hlavy,” stojí v dovolání. Dozorci uštědřili Lotyšovi nejméně 12 ran gumovým obuškem.
Podle Stříže dozorce neomlouvá to, že situace byla emočně vypjatá. Lotyš měl před tím konflikt s jiným dozorcem. Při jízdě výtahem se prý snažil kopáním rozpohybovat kabinu.
Cizinec byl po jízdě výtahem s dozorci zbitý, soud trestný čin nenašel
„Jestliže se sami rozhodli pro výkon povolání příslušníků bezpečnostních sborů, pak v rámci takového rozhodnutí museli být připraveni na to, že v jejich profesionálních pracovních podmínkách k takovým situacím může běžně docházet,” míní Stříž. Šlo podle něj o zkušené dozorce, kteří znali předpisy.
Podle zákona musí příslušníci Vězeňské služby volit donucovací prostředky přiměřené situaci. V Litoměřicích dozorci podle Stříže možná zpočátku postupovali přiměřeně, když vězně spoutali, pak se ale situace „zvrhla”.
Dozorci rána pěstí vězni projde. Nešlo o brutální útok, uznal nejvyšší žalobce
„Za tohoto stavu je jakékoli další užití násilí vůči takové již paralyzované osobě zcela nepřípustné, tím spíše lze za nepřípustné považovat, pokud obvinění v početní převaze uštědří takovému poškozenému dalších nejméně dvanáct (!) ran gumovým obuškem, situovaných převážně do horní části těla," napsali žalobci.
Incident se odehrál v roce 2018. Okresní soud v Litoměřicích dozorce nejprve osvobodil, jeho rozsudek zrušil odvolací krajský soud. Napodruhé pak litoměřický soud případ postoupil řediteli věznice jako možný kázeňský přestupek a krajský soud rozhodnutí potvrdil.
Stříž žádá, aby Nejvyšší soud vrátil kauzu na začátek do Litoměřic. Dozorci pochybení popírají, hájili se tím, že Lotyš byl agresivní a oni provedli povolený služební zákrok.