Článek
Verdikt není pravomocný, obžalovaná k soudu nepřišla kvůli depresím a státní zástupkyně si ponechala lhůtu k vyjádření až do obdržení písemného vyhotovení rozsudku.
Kreidlové hrozil trest od 5 do 12 let. Obhájce, a dokonce i žalobkyně navrhovali uložit jen podmínku s tím, že Kreidlová uhradila převážnou část škody. Poukázali ještě na její dosavadní bezúhonnost, doznání a spolupráci s policií při vyšetřování. Předseda senátu Martin Kantor ale při zdůvodnění rozsudku upozornil na to, že nešlo o ojedinělý exces, ale že se jednalo o dlouhodobé, soustavné a systematické odčerpávání finančních prostředků klientů.
Na šméčka Kreidlové přišla sama banka po zavedení nového kontrolního mechanismu. „Poté, co bylo jednání obžalované ze strany jejího zaměstnavatele odhaleno, nejprve se snažila mlžit a později pod tíhou důkazů začala připouštět, že se něčeho nekalého dopouštěla,“ uvedl dále Kantor.
Obhájce Kreidlové se snažil soud přesvědčit, že určitý podíl viny mají i sami poškození klienti. „Možná byli až naivní,“ prohlásil advokát. To ale soud odmítl.
„Naopak je přeci logické, že klienti, kteří svěřují své peníze bance, mají plnou důvěru v její zaměstnance. Obžalovaná vystupovala přesvědčivě a věrohodně,“ dodal Kantor.