Hlavní obsah

Bachař zmlátil vedoucího autokempu pivní sklenicí. Chtěl to uhrát na přestupek

Brno

Hodně draho přišel výbuch vzteku třicetiletého příslušníka vězeňské služby. Kvůli malichernému sporu se vrhl na provozovatele autokempu, vytáhl jej z okýnka recepce a zbil jej pivní sklenicí. Jen shodou náhod přitom napadený neutrpěl poranění mozku. Útočník vyvázl s podmínkou, vzhledem k odsouzení ale přišel o práci.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Muž si za pokus těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu vyslechl u soudů tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. To pro něj jako příslušníka vězeňské služby automaticky znamenalo konec v uniformě.

Verdikt se pokoušel ještě zvrátit dovoláním k Nejvyššímu soudu, v němž navrhoval, že by se celý případ mohl posoudit jen jako přestupek. S takovým přístupem ale nepochodil a jeho dovolání bylo jako zjevně neopodstatněné odmítnuto.

Vzhledem ke své hmotnosti byla sklenice nepochybně pádným nástrojem
Nejvyšší soud

Konflikt se odehrál na začátku října 2019 ve večerních hodinách, kdy prý šéf kempu směrem k obžalovanému utrousil jakousi vulgaritu. „Obžalovaný poškozeného chytil oběma rukama za jeho oděv v oblasti ramen v době, kdy byl poškozený vykloněn z otevřeného okna recepce, a následně jej částečně povytáhl z prostoru recepce směrem ven, kde jej opakovanými intenzivními údery udeřil pivní sklenicí s uchem o hmotnosti 600 gramů a objemu 0,3 litru do temenní části hlavy,“ stojí v popisu skutku.

V Českých Budějovicích zmlátili mladíka proto, že měl duhovou vlajku

Krimi

Napadený mohl hovořit o štěstí, že vyvázl jen s modřinami a zhmožděninami. Podle znalce totiž reálně hrozila zlomenina tenké spánkové kosti a následné krvácení do mozku. „K tomu k nedošlo jen šťastnou náhodou, a nikoli výsledkem kontroly situace obžalovaným,“ zdůraznily soudy.

Muž ve svém dovolání namítal, že útok pivní sklenicí nebyl vůbec prokázán a výpověď napadeného šéfa kempu označil za nevěrohodnou. „Šlo o potyčku, při níž došlo k ublížení na zdraví poškozeného pouhou náhodou zraněním o horní okraj okna, případně pádem do recepce,“ stálo v dovolání s tím, že by se mohlo jednat jen o přestupek.

Sklenice jako zbraň

Nejvyšší státní zastupitelství ve svém stanovisku oponovalo, že nešlo jen o žádnou strkanici. „Obžalovaný coby příslušník vězeňské služby proškolený v základech sebeobrany a tím pádem i zákonitostech lidské fyziologie, útočil tlustostěnnou sklenicí o značné váze 600 gramů opakovaně na hlavu poškozeného, tedy sklenici užil jako zbraň,“ zdůraznili nejvyšší žalobci.

Senát Nejvyššího soudu nenašel důvod revidovat soudní rozhodnutí. Zdůraznil, že útok byl dostatečně prokázán, a naopak nic nenasvědčovalo tomu, že by se vedoucí chtěl „pomstít bachařům“, o čemž obhajoba také spekulovala.

„Fakt o opakovaných úderech byl doložen jak výpovědí poškozeného, tak znaleckým posudkem, jenž vyhodnotil utrpěná zranění poškozeného i v závislosti na mechanismu jejich vzniku. Vzhledem ke své hmotnosti byla sklenice nepochybně pádným nástrojem. O intenzitě úderů výmluvně vypovídá skutečnost, že během útoku došlo k rozbití sklenice, byť podle znalce vzhledem k zjištěným poraněním nikoli o hlavu poškozeného,“ konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí.

Za díru v prostěradle zavřeli vězně na samotku. Libovůle bachařů, zastal se ho soud

Krimi

Výběr článků

Načítám