Babiš neuspěl s námitkou vůči soudkyni v kauze Čapí hnízdo

„Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze Eva Brázdilová není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení,“ rozhodl v pondělí senát vedený touto soudkyní. Verdikt Novinkám ve středu potvrdil Babišův obhájce Michael Bartončík.

Podnikatel, bývalý premiér a šéf nejsilnější opoziční strany Babiš se na vrchní soud obrátil s námitkou vůči Brázdilové kvůli tomu, jak soudkyně formulovala žádost o zbavení imunity v případě europoslankyně za hnutí ANO Jany Nagyové, která je v případu rovněž obžalována.

Babiš je v případu Čapí hnízdo, který se týká padesátimilionové dotace na výstavbu multifunkčního areálu na Benešovsku, stíhaný za dotační podvod ve formě pomoci, Nagyová pak za dotační podvod a také poškození finančních zájmů EU. Oba letos v únoru pražský městský soud už napodruhé zprostil viny, proti tomu si však státní zástupce Jaroslav Šaroch podal odvolání k vrchnímu soudu, který má tento případ znovu projednat.

Jenže červnovým zvolením do europarlamentu získala Nagyová imunitu, a než soud bude moci v odvolacím řízení v kauze Čapí hnízdo pokračovat, musí mít souhlas evropských poslanců s jejím vydáním k trestnímu stíhání.

Soudkyně Brázdilová se podle serveru Seznam zprávy v textu žádosti o zbavení imunity Nagyové opírá například o závěry bruselského úřadu pro vyšetřování podvodů OLAF. Ten kauzu Čapí hnízdo uzavřel v prosinci 2017 závěrečnou zprávou, do níž napsal, že přidělením padesátimilionové dotace pro Farmu Čapí hnízdo byl spáchán podvod a zpronevěra fondů Evropské unie.

„Její obsah a závěry (zprávy OLAF) však byly v tomto trestním řízení spolehlivě důkazně vyvráceny,“ sdělil serveru Babišův advokát Michael Bartončík.

Tomu vadilo také to, že Brázdilová v textu žádosti o vydání nové europoslankyně už s předstihem naznačila možnou vinu Babiše s Nagyovou.

„Z textu žádosti vyplývá implicitní konstatace viny obou obžalovaných. Tento postup předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze je v příkrém rozporu s principem presumpce neviny. Za daného stavu tudíž obhajobě nezbylo než navrhnout vyloučení předsedkyně senátu z úkonů trestního řízení,“ argumentoval Bartončík.

Postup soudkyně se podle jeho stížnosti „nejeví nestranným“, a proto vznesl námitku podjatosti a požádal o její vyloučení z případu.

Brázdilová a její senát však mají na věc jiný názor. „Předsedkyně senátu Eva Brázdilová prohlašuje, že nemá žádný osobní vztah k věci, a to ani k ostatním účastníkům tohoto trestního řízení. Stejně tak nebyla v projednávané věci, kromě předchozího rozhodování v rámci odvolacího řízení, činná v postavení trestním řádem specifikovaným, ani neprováděla konkrétní, trestním řádem vyjmenované úkony, které by ji z dalšího profesního působení ve věci diskvalifikovaly,“ napsala Brázdilová do pondělního usnesení jejího senátu, do kterého měly Novinky možnost nahlédnout.

Její žádost o vydání Nagyové Evropským parlamentem k trestnímu stíhání prý nemůže být jakkoli spojována s vyjádřením právního názoru Brázdilové na projednávanou kauzu.

„Zde byla konstatována pouze fakta, aniž by tato byla jakýmkoli způsobem dále komentována. Z celého průběhu trestního řízení před odvolacím soudem je přitom zřejmý naprosto korektní přístup celého senátu, který ve věci postupuje transparentně a dbá toho, aby práva všech procesních stran byla co nejvíce šetřena,“ podotkla soudkyně.

Pokud podle ní vrchní soud v žádosti o vydání Nagyové odkázal na předchozí řízení úřadu OLAF, činil tak „bez jakýchkoli postranních úmyslů“. Prý jen upozornil na to, že se už předmětnou věcí zabývaly v minulosti i orgány Evropské unie.

„Senát Vrchního soudu v Praze v čele s jeho předsedkyní Evou Brázdilovou tak neshledal žádné důvody pro její vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v projednávané věci obecně, ale ani ve vztahu k obžalovanému Andreji Babišovi, přičemž se zabýval veškerými zákonnými důvody, které by mohly důvod vyloučení předsedkyně senátu založit,“ uvedla Brázdilová.

Dodala, že zároveň odvolací senát neshledal ani jakoukoli pochybnost o její objektivitě. Proti usnesení vrchního soudu může ještě obhajoba podat do tří dnů od doručení písemného znění stížnost k Nejvyššímu soudu, což také míní učinit.

„Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze se necítí být vyloučena z projednávané věci. My s tím nesouhlasíme a proti tomuto usnesení podáváme stížnost,“ řekl ve středu Novinkám Babišův obhájce Bartončík.

Jeho bratr Josef Bartončík, který v kauze zastupuje Nagyovou, k tomu ve středu doplnil, že už dříve podal také stížnost na postup pražského vrchního soudu za to, že nepřerušil celé trestní řízení, ačkoli jeho klientka získala červnovým zvolením do Evropského parlamentu imunitu.

„Soud toto řízení přerušil až teď v pondělí, tedy po více než třech měsících od voleb do europarlamentu. Neměl tedy podle mého názoru vůbec rozhodovat o námitce podjatosti vůči předsedkyni odvolacího senátu, když klientka má stále imunitu a trestní řízení mělo být tudíž přerušeno,“ poznamenal Josef Bartončík.

Zároveň rovněž potvrdil, že ve středu již obdržel zmíněné usnesení Brázdilové a spol. o tom, že se není vyloučena z případu.

Státní zástupce Šaroch v této kauze tvrdí, že projekt a samotná společnost Farma Čapí hnízdo byly účelově vyvedeny z Babišova holdingu Agrofert, aby dosáhly na evropskou dotaci 50 milionů korun. Pražský městský soud to už ale dvakrát odmítl, když Babiše s Nagyovou zprostil obžaloby, naposledy letos 14. února. Šaroch se proto obrátil s odvoláním na vrchní soud.