Auta z peněz EU měla sloužit stacionáři, ředitelka se v nich vozila na wellness

Krajský soud v Ústí nad Labem uznal bývalou ředitelku Drahomíru Brožovou vinnou z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů EU, obojí ve stadiu pokusu, neboť k vyplacení evropské dotace i příspěvku ze státního rozpočtu nakonec nedošlo.

Brožovou, která v Heliasu nadále působí jako předsedkyně dozorčí rady, soud potrestal peněžitým trestem ve výši 800 tisíc korun a zákazem působení ve statutárních orgánech obecně prospěšných společností po dobu tří let. Verdikt zatím není pravomocný, evropský pověřený žalobce i obhájkyně Brožové si vzali lhůtu na odvolání.

Brožová se vynesení rozsudku nezúčastnila. Předtím před soudem odmítla, že by chtěla úmyslně poškodit evropský dotační program. Přiznala, že udělala chybu, když „párkrát použila auta pro osobní účely“. Odmítla také, že by do žádosti o dotaci záměrně napsala nepravdivé údaje.

Nová elektroauta v celkové hodnotě přes 2,8 milionu získal stacionář v průběhu roku 2022. Podle obžaloby uvedla bývalá ředitelka v žádosti o evropskou dotaci, že auta použije obecně prospěšná společnost Helias pro potřeby osobní asistence a denního stacionáře.

„Z důkazů, které byly zajištěny a provedeny u hlavního líčení, vyplynulo, že to tak nebylo. Paní obžalovaná a její dcera auta využívaly ve velké míře pro osobní účely. A to je samozřejmě něco, na co Evropská unie svými penězi nepřispívá,“ řekl novinářům evropský pověřený žalobce Petr Hořín.

Bývalá ředitelka měla auta používat spolu se svou dcerou, která ve stacionáři také pracuje, a to i k cestám mimo Ústecký kraj. Dotovaným elektromobilem jely společně například na wellness pobyt v Jizerských horách a během něj i do Prahy, nebo na letiště do Drážďan, odkud odlétaly na dovolenou v Turecku a kde pak auto stálo několik dní zaparkované.

Podle obžaloby věděla Brožová už při podávání žádosti o dotaci, že auta zneužije pro osobní potřebu. „Já dovozuji, že úmysl už tam v této fázi byl. Protože už samotný výběr vozů nasvědčoval tomu, že se jednalo o výběr podle preferencí osobního vkusu,“ upozornil žalobce. Brožové navrhoval dvouletý podmíněný trest s odkladem na tři roky, zákaz činnosti na tři a peněžitý trest ve výši 200 tisíc korun.

Soudce Martin Majchrák ale zvolil jiný druh trestu. „Výchovný trest v podobě odnětí svobody, byť se zkušební dobou, by přicházel v úvahu, kdyby došlo ke způsobení škody. Tady to ale zůstalo ve stadiu pokusu. A nyní se začínají preferovat tresty peněžité,“ vysvětlil soudce svůj verdikt.