Článek
Soudkyně Markéta Binderová tak rozhodla především na základě svědectví znalce, který nebyl schopen říci, do jaké míry mohla výbušnina Pelikána zranit.
"Vzhledem k pochybnostem jsem podle zákona rozhodla ve prospěch obžalovaných," uvedla soudkyně, která tím pádem musela trestný čin posuzovat podle jiného paragrafu s mírnější trestní sazbou. Výsledkem bylo, že skutek byl promlčen ještě předtím, než byla čtveřice bývalých rozvědčíků obviněna.
Politik balíček včas odhodil
Pelikán dostal v únoru 1975 balíček s výbušninou na svou římskou adresu, kam tehdy emigroval. Zdál se mu podezřelý, a proto jej odhodil. Z balíčku vyšlehl plamen, od kterého začal hořet závěs. Laboratorní zkoušky zjistily, že falešná kniha z balíčku byla plná výbušného prášku. Ten by Pelikána zřejmě neusmrtil. Mohl jej ale připravit o zrak či prsty na rukou.
Atentát podle obžaloby schválili v září 1974 dva tehdejší náčelníci odborů první správy federálního ministerstva vnitra, Jan Ondrovčák (79) a František Jehlík (75). Během ledna a února následujícího roku jej pak v Itálii neúspěšně realizovali rozvědčíci, bývalý rezident Jaroslav Forst (78) a jeho kolega Milan Jelínek (58), kteří v Itálii zároveň působili na velvyslanectví.
Obžalovaní vinu odmítli a dokonce tvrdili, že si Pelikán atentát vymyslel. Proti dnešnímu rozhodnutí si ještě může státní zástupkyně podat stížnost. Zatím není jasné, zda tak učiní.
