Článek
Usnesení soudu o zastavení stíhání Kaplanová podle svého prohlášení obdržela v závěru minulého týdne. Sdělila, že si velice váží rozhodnutí prezidenta Václava Klause, které po zkušenostech s více než 12letým stíháním považuje za akt velice lidského a naprosto racionálního pohledu na problematiku trestních řízení, která nejsou skončena v přiměřené lhůtě.
„Možnost uzavřít nad jiné nepříjemnou kapitolu mého života by pro mne byla vysvobozením. Přesto jsem se rozhodla po poradě se svým obhájcem sdělit soudu, že na projednání věci trvám,“ uvedla Kaplanová.
Zda se zastavení stíhání týká i dalších čtyř bývalých pracovníků KB - Ivany Neuhäuslové, Klaudie Nerglové, Evy Žižkové a Zdeňka Husara, není jasné. Lze to ovšem předpokládat. Soud i je v září uznal vinnými z účasti na úvěrových podvodech, od jejich potrestání ale upustil.
Netvrdím, že jsem nikdy nemohla udělat chybu, ale moje svědomí je naprosto čisté.
Mluvčí městského soudu Martina Lhotáková aktuální vývoj nechce komentovat. „O případném rozhodnutí, zda je konkrétní obžalovaný účasten amnestie, se musí dozvědět nejprve on sám skrze standardní, nikoli mediální doručení,“ řekla Právu.
Kaplanová své rozhodnutí trvat na pokračování řízení odůvodňuje tím, že cítí povinnost udělat vše pro očištění svého jména, cti i svých podřízených.
„Nedopustila jsem se žádného úmyslného činu, kterým bych poškodila Komerční banku, naopak jsem pro své zaměstnání žila a snažila se o maximální pracovní výsledky. Netvrdím, že jsem nikdy nemohla udělat chybu, ale moje svědomí je naprosto čisté,“ napsala Kaplanová ve svém prohlášení.
„Cítím povinnost snažit se o to, aby všichni občané tohoto státu mohli věřit v to, že jakkoli může být cesta ke spravedlnosti svízelná, nakonec má šanci zvítězit,“ uvedla.
Pětice podle tehdejších slov předsedy senátu Alexandra Sotoláře plnila pouze to, co se od ní očekávalo, a rozhodně nebyla strůjcem poměrů, které tehdy v bance panovaly. Navíc prý z celkové škody, kterou obžaloba vyčíslila na téměř 1,5 miliardy korun, neměla žádný prospěch. Všech pět exúředníků vždy provinění popíralo s tím, že pouze plnilo pokyny šéfů banky.
Chvalovský a spol. jsou kvůli podezření z úvěrových podvodů na bance stíháni v odděleně vedeném procesu, amnestie by se měla vztahovat i na ně. [celá zpráva]
V kauze jde o to, že si firmy kolem Chvalovského nabraly v letech 1998 a 1999 od banky úvěry v celkové výši skoro 1,5 miliardy. Zástupci společností údajně předstírali, že peníze půjdou na financování různých obchodů, především na vývoz různého zboží do zahraničí. Místo toho prý ale finance použili na splácení předchozích dluhů.