Aktivisté v Praze bojují za 30 km/h blokováním aut. Máte smůlu, vzkázal řidičům magistrát

Protesty organizuje iniciativa Poslední generace pod názvem 30 pro Prahu, která bojuje za ulice bez aut. Požaduje po politicích a vedení magistrátu zavedení nejvyšší dovolené rychlosti v Praze 30 km/h.

Podle nich se tak zvýší bezpečnost, sníží emise a zlepší zdraví lidí. Učinila tak již Paříž nebo Brusel.

Iniciativa protestovala minulý týden v pondělí a ve středu, kdy blokovala dopravu na severojižní magistrále. Protestující šli od semaforu na ostrově Štvanice až ke křižovatce I. P. Pavlova a zdržovali v ranní špičce velké množství řidičů.

Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana byla akce řádně oznámena. Nebylo proto potřeba žádné povolení, protože shromáždění je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Úřad pouze posoudí, zda oznámení má všechny náležitosti, dodržuje lhůty a nekoliduje s jinou akcí.

Shromáždění lze podle mluvčího zakázat v případě, že na místě je již oznámené jiné shromáždění či pokud účel shromáždění podněcuje k násilí nebo rasové segregaci. Z toho plyne, že dopravní komplikace mezi důvody pro nepovolení akce nepatří.

„Zákaz kvůli omezení dopravy přichází v úvahu spíše zcela teoreticky za stavu, kdy by shromáždění blokovalo určitou oblast dlouhodobě (dle situace, ale určitě více než několik hodin) a znemožnilo například přístup občanům k jejich bydlišti, do zaměstnání a podobně, případně dlouhodobě znemožnilo zásobování a tyto potřeby by nešlo realizovat jinak, například pěším přístupem,“ vysvětlil mluvčí magistrátu.

Mluvčí pražské policie Eva Kropáčová Novinkám řekla, že magistrát chce po policii vyjádření k oznámenému shromáždění, která mu je poskytne. Magistrát má však poslední slovo, jestli shromáždění zakáže, či upraví třeba trasu pochodu. Pakliže tak neučiní, policie na tom nemůže nic změnit.

„Policie ve většině případů zásadně nesouhlasí s blokováním páteřních komunikací. Na ohlášené shromáždění policisté však vždy musejí dohlížet,“ konstatovala Kropáčová.

Mluvčí magistrátu sdělil, že veřejná shromáždění se konají na základě ústavního práva. „Magistrát může uložit svolavateli podmínku změnit místo konání shromáždění, musí však šetřit jeho práva a nezmařit účel tohoto shromáždění – takové podmínky by měly v podstatě povahu zákazu shromáždění a byly by nezákonné,“ reagoval Hofman.

Podle něj časově krátké a lokální omezení dopravy pro zákaz nestačí. Na zmírnění negativních dopadů shromáždění by se měl soustředit pořadatel či policie dle svých pravomocí. Podle situaci na místě pak může úřad nebo policie udílet svolavateli pokyny.

„Stanovisko policie podle zákona bohužel nemá vliv na konání či nekonání takového veřejného shromáždění a magistrát nemá zákonnou možnost shromáždění ani v tomto případě zakázat. Pořádání veřejných shromáždění je zkrátka zakotveno ústavně, což stojí nad tímto stanoviskem i některými zákony, a úlohou úřadů je v prvé řadě umožnit občanům toto právo vykonávat,“ vysvětlil Hofman.

Další pochod má iniciativa naplánovaný na středu a pátek, kdy chtějí vyrazit z Vyšehradu směrem k Muzeu. „Dáme tak politikům jasný vzkaz, že jejich povinností je hájit naše práva, ačkoli jim sami nerozumí, protože se vozí v autech. Pochod je nahlášený,“ uvedla iniciativa.

V seznamu nahlášených shromáždění iniciativa uvedla, že další protest bude 8. a 10. března od 8.00 do 8:30 a zúčastní se ho 15 až 30 lidí, kteří zkomplikují dopravu stovkám či tisícům občanů.