Akce s červenými trenýrkami byla recese, Ztohoven vyvázli bez trestu

Vyvěšení trenýrek tak nebylo podle soudkyně Šárky Šantorové trestným činem.

„Předpoklady k vyvození trestní odpovědnosti naplněny nebyly,“ konstatovala Šantorová. Podle jejích slov se musí hodnotit konkrétní okolnosti daného případu.

Přeštípnutím lanka s prezidentskou vlajkou trojice formálně naplnila znaky přečinu trestní věci, poškození střechy se jim ale podle soudkyně nepodařilo prokázat. U standarty prý záleží na úhlu pohledu, Šantorová je ale toho názoru, že krádeží vlajky se obžalovaní nechtěli obohatit.

„Je to můj názor, můj úhel pohledu. Může se stát, že někdo bude mít jiný právní názor,“ upozornila nicméně obžalované.

„Paní soudkyně se zachovala jediným správným způsobem. Seznala, že tento případ nepatří před soud,“ komentoval usnesení mluvčí Ztohoven Petr Žílka.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na margo rozsudku uvedl, že legitimizuje hanobení státních symbolů. Ocenil, že státní zástupkyně podala proti usnesení soudu stížnost.

Případ měl být postoupen obvodnímu úřadu Prahy 1 jako přestupek, protože si však státní zástupkyně Zuzana Beňová podala proti usnesení stížnost, bude se případem zabývat pražský městský soud.

Trojice umělců dorazila k soudu stejně jako k červnovému jednání v divadelních kostýmech, tentokrát doplněných o černé cylindry. Kolem novinářů prošli bez komentáře do soudní síně, kde Šantorová následně zahájila výslechy osmi svědků, zejména z řad hradní policie a technické správy Hradu.

„Nevím, jak to pánové udělali, ale my jsme tam nedosáhli,” řekl u soudu muž z firmy, která vyměňovala lanko stožáru standarty s tím, že bylo potřeba sehnat horolezce, který na stožár vyleze.

Technik ze Správy Pražského hradu vypověděl, že krytina na střeše Hradu byla poničená. Policisté, kteří prezidentskou standartu hledali, podle svých slov udělali všechno pro to, aby ji našli. Hledali ji z lešení, za více než metrovou římsu střechy však nenahlíželi a poškození střechy nezkoumali.

Obhajoba nechala jako důkaz promítnout jednak snímky, které mají dokazovat poškození střechy ještě před vstupem obžalovaných. Dále na asi deseti příkladech uvedla, že veřejnost přijímá státní symboly jako vhodný prostředek k vyjádření kritiky a názoru. Šlo o odkazy z internetového prohlížeče, na kterých jsou upravené nápisy na prezidentské standartě jako „Pravda a láska vyděsí“ nebo „Příležitost dělá zloděje“. „Stát musí snášet mnohem vyšší míru kritiky než občan,“ podotkl obhájce Michal Pokorný.

Podle právního zástupce Kanceláře prezidenta republiky Marka Nespaly je umělecká performance dovoleným způsobem prezentace názoru, dokud nevzniká právní odpovědnost, v tomto případě podle něj šlo o výtržnictví. „Od něj (výtržnictví) je krok k extremismu a od něj už je jen krok k terorismu,“ zarazil většinu přítomných Nespala.

Další návrhy na dokazování jako vypracování znaleckého posudku na povahu poničení střechy nebo pořizovací ceny standarty, která se podle Pokorného pohybuje mezi pěti a deseti tisíci korun, soudkyně zamítla, dokazování ukončila a vyzvala strany k přednesu závěrečných řečí.

Pro státní zástupkyni Beňovou byla zásadní výpověď svědka Jana Řeháčka, majitele firmy, která na Hradě prováděla opravářské práce. Podle něj oprava uvedeného poškození nebyla součástí fakturace, a i kdyby to bylo poškozené předtím, není to podle žalobkyně předmětem toho poškození, které je projednáváno.

„Neoprávněně vstoupili na střechu Pražského hradu a svévolně vyměnili standartu prezidenta republiky. Tím se dopustili veřejné neslušnosti, nemusím snad dodávat, že ani na té střeše neměli, co dělat,“ uvedla žalobkyně a dodala, že si obžalovaní přisvojili standartu v hodnotě 33 600 korun, čímž se dopustili také krádeže. Pro trojici navrhla podmínky v délce šest až osm měsíců se zkušební dobou na rok a půl.

„Obvinění vnímám jako vykonstruovaná a přehnaná. Ani se nedivím, musíme být trnem v oku Úřadu prezidenta,“ uvedl ve své závěrečné řeči Crhák. „Naší motivací nebylo poškodit střechu ani se obohatit standartou. Pokud jsme obžalovaní z výtržnictví, tak doufám, že se nám podařilo vytrhnout společnost z letargie každodenního konzumního života,“ dodal.

Podle něj je výše požadované škody neúměrná, navíc prý nebylo prokázáno, že by poškodili jediné konkrétní místo na střeše Hradu. „Nebylo prokázáno vůbec nic, než to že ze střechy sletěl nějaký pytel,“ prohlásil Crhák.

Hons celý proces bere jako příběh, jehož součástí jsou oni sami, státní zástupkyně i zmocněnec Kanceláře prezidenta republiky. „Přijmu trest jakýkoliv, bude součástí toho příběhu,“ řekl Hons.

Podobně jako v červnu se jednání neslo v poněkud méně formálním duchu, než je u soudů obvyklé. Například Hons měl ze začátku tendence se hradních policistů ptát na jejich vlastenectví, než mu soudkyně domluvila, že jde o irelevantní otázku.

Crhák s Pokorným si zase stěžovali, že kvůli otevřeným oknům neslyší výpovědi svědků, soudkyně jim v nadsázce doporučila buď okno zavřít, nebo si pořídit naslouchátka. Pokorný rovněž v nadsázce odvětil, že si naslouchátko nechal doma, načež se Hons nabídl, že jim to pak převypráví.

Crhák, Hájek a Hons vylezli loni v září po lešení na střechu Hradu a vyměnili prezidentskou standartu za obří (1,5 m x 1,5 m) červené trenýrky. Podle Ztohoven trenýrky představují "standartu muže, který se nestydí za nic". Po činu zveřejnili prohlášení, ve kterém kritizovali například údajný příklon prezidenta Miloše Zemana k diktátorským režimům nebo jeho vulgarismy v živých přenosech. Policie je zadržela, když slezli dolů.

Za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví mužům hrozí až tři roky vězení. Podle obžaloby způsobili škodu 88 tisíc korun, Kancelář prezidenta republiky se k obžalobě připojila s nárokem na nemajetkovou újmu ve výši 310 692 Kč za údajný zásah do soukromí státu.

Členové Ztohoven v minulosti před soudem uvedli, že jsou připraveni způsobenou škodu uhradit, nicméně například výměna přeštípnutého lanka na stožáru za deset tisíc je podle nich přehnaná částka. Prezidentskou standartu v červnu rozstříhali na 1152 kousků, které rozeslali mezi lidi. Tento čin označili za decentralizaci moci.