Článek
Své kroky Klíma zdůvodnil tím, že procesně nemůže použít telefonní odposlechy, které jsou klíčovým důkazem provázanosti všech aktérů. Dále se odvolává na novelu trestního zákoníku platnou od letošního roku, která zpřísňuje podmínky pro trestní stíhání za neoprávněné lustrace. Jeho rozhodnutí ale ještě přezkoumává Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.
Právo zmapovalo aktivity celé skupiny podezřelých. Jedna větev se snažila zkompromitovat nepohodlné úředníky, kteří stáli v cestě člověku trestanému za ukládání nelegálních odpadů. Druhá parta pak usilovala o odstranění ekologického aktivisty, který „dělal problémy“ developerské firmě.
Detektiv a podnikatel
V prvním případě hrál hlavní roli bývalý elitní detektiv z plzeňské expozitury Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Na něj se v červnu 2008 obrátil podnikatel ze západních Čech, aby mu zjistil údaje o osobách, které jako zaměstnanci správních orgánů udělovaly miliónové pokuty za porušení zákonů v oblasti životního prostředí společnostem, v nichž dotyčný podnikatel působil nebo působí. Mezi lustrovanými byli například lidé z vedení odboru životního prostředí Tachovského městského úřadu, zaměstnanci Ministerstva životního prostředí či pracovníci České inspekce životního prostředí. Detektiv také ještě jako policista sám lustroval například lidi, se kterými měla spory jeho dcera.
Druhá větev vyšetřované skupiny se točila kolem jednoho podnikatele. Ten dvěma plzeňským policistům zadal úkol, aby shromáždili informace a osobní údaje ekologického aktivisty. Podnikatel jim poté poskytl vozidlo a videokameru, aby oba policisté mohli ekologa špehovat.
“Na základě vylustrovaných údajů prováděli sledování za účelem jeho zdiskreditování jako osoby vystupující za ekologické sdružení, komplikující výstavbu hypermarketu,“ konstatuje ve spise státní zástupce Klíma.
Odposlechy nešly v tomto případě použít
Kauza kolem nezákonných lustrací vyplavala na povrch z telefonních hovorů obou hlavních aktérů - detektiva a podnikatele, na které soud povolil odposlechy kvůli podezření z jiné trestné činnosti.
„Právě z odposlechů byla zřejmá skutečnost, že lustrace všech osob byly provedeny na objednávku,“ konstatoval Klíma v usnesení o zrušení trestní stíhání. Podle jeho názoru ale nešlo odposlechy povolené v jiné trestní věci použít na tento případ, a to z toho důvodu, že jednání, za které byli detektiv s podnikatelem v souvislosti s lustracemi obviněni, nesplňuje po novele trestního zákoníku všechny znaky trestného činu.
„Bez procesní použitelnosti provedených odposlechů je pak řetěz nepřímých důkazů přerušen a nelze tak prokázat spojitost objednavatelů s osobami, které přímo provedly lustraci,“ vysvětluje v usnesení Klíma.
Novela zákona totiž zpřísnila podmínky pro trestní stíhání za trestný čin neoprávněné nakládaní s osobními údaji. Patří mezi ně především následek, kterým je způsobena vážná újma na právech člověka, jehož se vylustrované osobní údaje týkají. K té podle žalobce ani v jednom případě nedošlo.
Ekolog se cítí poškozen
Proti tomu se ohradil poškozený ekolog a podal stížnost. „Cílem jednání všech osob zapojených do této trestné činnosti bylo zejména zdiskreditovat poškozeného jako osobu vystupující za ekologické sdružení. U osoby veřejně se angažující v ekologických projektech může být vážná újma způsobena již poměrně malým zásahem do její pověsti,“ uvedl v odůvodnění stížnosti právník Vít Brožek.
Sám ekolog při výslechu popsal, jak se cítil poté, co se dozvěděl, že je špehován. „Byl jsem z toho v šoku. Neustále jsem hlídal, jestli mě někdo nesleduje,“ vysvětlil ekolog.