Článek
Právníka policisté začali stíhat pro podezření, že v průběhu trestního řízení vyhotovil falešný důkaz, který měl dokazovat Řehořovu nevinu. Společně s ním kriminalisté obvinili podnikatele z Plzeňska, který podle nich jako svědek ve prospěch starosty vědomě lhal. Jména obou trestně stíhaných mužů redakce Práva zná, ale nemůže je kvůli tzv. náhubkovému zákonu zveřejnit.
"Obhájce byl obviněn z trestného činu nadržování, druhý muž pak z trestných činů nadržování a křivé výpovědi. Aby umožnili uniknout starostovi trestnímu stíhání, advokát dodatečně vyhotovil dokument, o kterém pak svědek při výslechu před policejním orgánem a později i u soudu tvrdil, že jej sepsal starosta,“ řekl ve středu Právu okresní státní zástupce z Plzně-jihu Zdeněk Slepička.
Na podvod se přišlo během hlavního líčení u Okresního soudu Plzeň-jih, který starostu uznal vinným za to, že bez vědomí zastupitelů snížil kupní cenu při prodeji obecního pozemku.
Řehoř se hájil tím, že cenu směrem dolů upravil v důsledku ekologické zátěže pozemku. Jako důkaz předložil dodatek ke kupní smlouvě, kterým se kupující podnikatel zavazuje dorovnat cenu schválenou zastupitelstvem v případě, že se zaneřádění pozemku neprokáže.
Před soudem se starosta dušoval, že dodatek sám sepsal a současně s kupní smlouvou ji společně s podnikatelem podepsali. To potvrdil u výslechu i podnikatel, když prohlásil, že na vlastní oči viděl, jak listinu starosta sepisuje.
Právníkovi hrozí pozastavení funkce
Jenže vítr z plachet oběma mužům sebrala u soudu slyšená expertka kriminalistického ústavu Václava Musilová, podle níž text tohoto dodatku Řehoř nikdy nesepsal. Z dalších důkazů vyplynulo, že zmiňovaný dodatek vyhotovil a také zřejmě následně i antidatoval Řehořův obhájce až jako reakci na policejní vyšetřování.
"Byl to uměle vyhotovený důkaz, který měl zakrýt trestnou činnost starosty a zahladit stopy,“ uvedla k tomuto odhalení soudkyně Drahomíra Regnerová při zdůvodňování rozsudku.
Stíhanému právníkovi nyní hrozí pozastavení funkce. "Pokud je proti advokátovi vedeno trestní stíhání, je povinen to neprodleně ohlásit advokátní komoře,“ sdělila mluvčí Advokátní komory Iva Chaloupková.
"Jestliže se jedná o provinění související s výkonem povolání, může představenstvo advokátní komory takovému členovi pozastavit funkci ještě v průběhu trestního řízení před podáním obžaloby. O případném vyškrtnutí z advokátní komory rozhoduje její představenstvo až po pravomocném rozhodnutí soudu,“ uvedla.