Článek
Tím padělatelem je podle úterního rozhodnutí karlovarského okresního soudu Antonín Müller. Letos na jaře půjčil svému známému Ladislavu Brožovi jedenáct tisíc korun a nechal si od něho na tuto částku podepsat směnku.
Když peníze v dohodnutý termín nedostal, obrátil se na civilní soud, aby dlužníkovi nařídil směnku proplatit. Jenže tam už předložil pozměněný doklad, kde přepsal částku na 31 tisíc korun. Soudkyně její pravost nezkoumala a od stolu vydala směnečný platební rozkaz, který potvrdil i odvolací soud, přestože Brož na podezření z padělání směnky v námitkách upozorňoval.
Müller odešel od soudu s tříletou podmínkou. „Neměli jsme žádné pochybnosti o jeho vině. Sám se doznal a pozměnění směnky potvrdil i grafolog,“ prohlásila předsedkyně senátu Ivana Fořtová.
Obžalovaný se své jednání snažil vysvětlit tím, že se cítil ze strany Brože podvedený. „Zatajil přede mnou, že má další dluhy. Nevěděl jsem, jaká bude jeho platební morálka. To, co jsem udělal, byla chyba, a lituji toho,“ prohlásil Müller.
Viník byl potrestán, ale jeho oběť také
Sám Brož byl rozsudkem rozladěn. „Viník byl sice potrestán, ale už mi nikdo nepřiznal náklady na právníka a nerozhodl ani o tom, že ten platební rozkaz je neplatný nebo že zaniká. Záleží tedy jen na jeho dobré vůli, jestli bude po mě tu podvodně navýšenou částku vymáhat nebo od toho upustí,“ reagoval Brož.
Podle plzeňské krajské soudkyně Miroslavy Jarošové, která na základě Müllerovy falešné směnky platební rozkaz vydala, je její rozhodnutí pravomocné a tudíž v zásadě vymahatelné. „Pokud žalovaný nebude nějakým způsobem aktivní a nezaplatí, tak na něho může být ze strany žalobce podána i exekuce,“ potvrdila Jarošová. Pravost směnky prý nezkoumala.
„Neměla jsem důvod o ní pochybovat. Vykazovala všechny podstatné náležitosti. Směnečný platební rozkaz jsem vydala v souladu s občanským soudním řádem,“ řekla soudkyně. Proč si v rámci řízení oba aktéry nepozvala, aby například potvrdili správnost údajů na směnce, Jarošová zopakovala, že ji na směnce nepřišlo nic podezřelého.
„Nebyly na ní žádné škrtance nebo přepisované údaje,“ konstatovala Jarošová s tím, že na nepravosti mohl žalovaný upozornit v rámci námitek po obdržení platebního rozkazu.
„Odvolání jsem samozřejmě napsal a poukázal v něm i na podezření z padělání směnky. Jenže jsem si ale neuvědomil, že v tomto případě není klasická patnáctidenní ale jen třídenní lhůta. Tak jsem ho podal opožděně, soud to zamítl, aniž by se mými argumenty vůbec zabýval. Proto jsem pak kontaktoval policii,“ uzavřel Brož.