Článek
Na systému pracují stovky lidí. Do terénu za nakaženými nebo z nákazy podezřelými vyráží v sanitkách hlavně vojenští zdravotníci a někdy i vojenští chemici, aby pomohli s dezinfekcí odběrových týmů i celých budov.
Jedním ze zdravotníků je nadrotmistryně Jana Žilinčíková (42), která pracuje jako vojenská zdravotní sestra v posádce v Táboře. Deset dní jezdila v odběrovém týmu po Benešovsku. S kolegy bydleli v kasárnách v pražské Ruzyni. Ráno jim vždy zavolala dispečerka z kladenské záchranné stanice a nahlásila adresy, kam vyrazí.
Chytrá karanténa se spustí naplno 1. května, nově se testuje i v Praze
„Za těch deset dní jsem udělala 180 odběrů. Někdy jsem odbírala jednotlivce nebo i celou pětičlennou rodinu, ale někdy jsme dojeli do domovů seniorů, hospiců nebo i do fabriky, kde jsem najednou udělala odběr třiceti čtyřiceti zaměstnancům,“ řekla Právu Žilinčíková.
V jednom domově seniorů je čekalo za jeden den 160 lidí k odběru. „To jsme se ale spojili tři týmy a udělali jsme to dohromady,“ uvedla.
Během těch deseti dnů podle svých slov neviděla vystresované nebo vystrašené lidi. „Nikdo na to nenadává, ale lidé to spíše vítají. Většinou nemají strach o sebe, ale o své okolí, o starší rodiče, a jsou rádi, že jim uděláme odběry. Nebo chtějí vyšetřit, aby mohli do práce.“
Mají s námi soucit
Chytrá karanténa se systému říká proto, že hygienici s využitím lokalizačních dat z mobilu vytvoří mapu, která má nakaženým pomoci si vzpomenout, koho potkali a mohli ho nakazit.
Praha už naplnila testovací kapacity u dospělých
Systém běží na Moravě nebo ve středních Čechách, ale od 1. května má fungovat po celé republice. Podle Žilinčíkové už v některých případech chytrá karanténa zafungovala. „V jedněch strojírnách jsme dělali postupně odběry všem, kteří se na směně potkali s jedním pozitivním. Nebo jsme dvakrát jeli do jedné vesnice, protože se nakazili v rodině.“
Před každým odběrem v novém místě se musela převléknout. „Ač dělám ve zdravotnictví 25 let, tak toto je pro mě úplně něco jiného, než jsem byla zvyklá,“ uvedla sestra. „Nejdříve bílou kombinézu, ústenku, štít, rukavice a nakonec pláštěnku. Lidé nám vyjadřovali soucit, že nám v tom musí být vedro a že se do toho musím několikrát denně oblékat.“
Z nákazy strach nemá: „Ochranu máme dobrou, takže se neobávám, že bych to chytla. Akorát při svlékání si musím dát pozor, abych na něco nesáhla.“
Teď má deset dní pauzu a pak znovu vyrazí do terénu. „Nejdříve jsem se bála, ale teď se už těším, protože každý z těch odběrů byl úplně jiný. Nejsou to jen dvě vteřiny na výtěr z každé dírky nosu, ale jde o komunikaci s lidmi, která například v domovech seniorů je hodně emotivní,“ dodala Žilinčíková.
Podobně jako s bojovými plyny
Armáda do systému chytré karantény vyčlenila až 300 lidí, hlavně zdravotníky a řidiče sanitek pro odběr vzorků a také chemiky. Zatím nasadila 25 týmů, celkově by jich mohlo být až 33. Na třech místech – v Liberci, Olomouci a Bechyni – jsou také připravení liberečtí chemici, aby pomohli při větších akcích s dezinfekcí. Vyjížděli např. k vyčištění polikliniky v Českých Budějovicích nebo Vojenské nemocnice v Olomouci. Byli i při větších odběrech v pražských domovech důchodců.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Při jedné akci v domově byl i rotmistr Jiří Omaník (32), kterému v úterý skončila 10denní pohotovost. „Zdravotníky, kteří dělali v domově odběry, jsme na ulici nejdříve dezinfikovali a pak jim pomohli se vysvléknout, protože hrozí riziko, že jejich oděvy jsou kontaminované,“ řekl Právu.
Nákazy se nebojí, protože používají speciální oblek, který dokáže ochránit i před bojovými plyny. „Všechno máme dobře secvičené, tak jsme v klidu. Každý rok musíme splnit zkoušky s ostrými bojovými látkami a u těch jsou stejné metodické postupy jako u covid-19, aby nedošlo k zasažení nebo nákaze,“ řekl rotmistr.
Nákazy se nebojí, protože používají speciální oblek, který dokáže ochránit i před bojovými plyny. „Všechno máme dobře secvičené, tak jsme v klidu. Každý rok musíme splnit zkoušky s ostrými bojovými látkami a u těch jsou stejné metodické postupy jako u covid-19, aby nedošlo k zasažení nebo nákaze,“ řekl rotmistr. Výjezd do domova seniorů byl podle něj hodně emotivní. „I vojáci pracují s emocemi. Když jsme tam přijeli a viděli je za okny, tak jsem si říkal, že ten stres, co prožívají, musí být obrovský,“ poznamenal.