Zaorálek: Protestoval jsem, že se otevřely aquaparky a ne kina

Vláda dělá chyby, nejde říct, že ne. Je mi samozřejmě líto, že se to děje. Vytvořit důvěru je dnes velmi zásadní věc, máme-li se z této krize dostat. A pokud dojde k tomu, že lidé tomu nerozumí nebo že to nedává smysl, tak to je špatně. Ale cítím potřebu se zastat ministra zdravotnictví, protože je to člověk, který je pod obrovským tlakem a ve velkém stresu.

Má kolem sebe tým lidí, který musel dát velice rychle dohromady. Nemyslím, že on by byl ten hlavní problém. Bohužel se všechno dělá v obrovském tempu. Mnohdy nemám ani moc času při jednání vlády důkladně se seznámit se všemi ostatními oblastmi. Nechci se vymlouvat, jen říkám, že to fyzicky ani nejde.

Nemůžu říkat dopředu, co uděláme v pondělí. Situace v Česku je nyní v porovnání s jinými zeměmi hodně uvolněná. Je vidět, že je těžké to udržet, když se virus stále vrací. Těžko si představit, i když bychom si to přáli, že vydržíme ve třetím stupni delší dobu. Budou potřeba přísnější opatření.

V kultuře by pro nás bylo řešením, kdyby se situace zásadně zkonsolidovala. Protože pro nás ani třetí stupeň není velké terno. Ale poslední slovo mají vždy epidemiologové a odborníci na cirkulaci vzduchu. Příkladem byla kina, o kterých jsem jednal s ministrem zdravotnictví.

Protestoval jsem, že se otevřely aquaparky a ne kina. Vysvětloval mi, že v kinech není všude dostatečně kvalitní vzduchotechnika. A na modelech mi ukázal, jak v kinech cirkuluje vzduch. Lidé sedí dvě hodiny ve tmě, nedají se kontrolovat roušky. Je tam vysoká pravděpodobnost nakažení. Odborníci z ministerstva to konzultují, mají příklady i ze zahraničí.

Ano, oproti divadlům. To byl také důvod, proč jsme kina znovu vyjednávali. Dalším argumentem proti byla zvýšená návštěvnost v nákupních střediscích, když se otevřou kina. Nemám ale vlastní epidemiology na kultuře, abych mohl říct, že se ministr zdravotnictví mýlí.

Děkuju za každý den, kdy se mohou prodávat knihy. Velice se mi líbila Angela Merkelová, která říkala, že když je otevřený prodej potravin a chleba, musí být i knihkupectví. Budu se snažit, aby tohle platilo i v Česku.

Bohužel to vypadá, že ještě budeme muset chvilku vydržet. Na to, abychom otevřeli divadla, potřebujeme dost konsolidované poměry v zemi.

Když divadla nelze otevřít, tak jediné, co můžeme udělat, je, že jim nabídneme pomoc. Nyní jednáme s ministerstvem průmyslu. Jako jsme měli Covid kultura II, bude Covid kultura III, trochu jiný, protože se mění to, co mohou vykazovat firmy. Bude to jiné než letos.

Bude to i pro OSVČ v kultuře. Chtěli bychom program rozšířit i o výtvarníky, fotografy, které jsme tam neměli, a zároveň bychom tam chtěli mít titul audiovize. Vyjednáváme o podobě a budeme bojovat o prostředky.

Naposledy jsme o tom na vládě mluvili před čtrnácti dny. Začal jsem se tím zabývat, jednáme o tom s lidmi ze Slovenska, kteří už to dělají. Připravujeme to na jaro. Pro třeba jednorázovou akci to bude zajímavé. Ale bude záležet na rychlosti, ceně, aby to bylo obecně použitelné.

Vidím v tom šanci pro lidstvo. Před pěti deseti lety by ještě nepřicházelo v úvahu vyvinout vakcínu tak rychle. Žiju v domnění, že podobná virová onemocnění přicházela i v minulých stoletích a trvalo tři čtyři roky, než přešla. A my to teď s vakcínou máme šanci zkrátit. Věřím, že se to podaří. Mám v medicínu důvěru. Jsem rozhodnutý se nechat očkovat. Beru to také jako projev solidarity.

Bude to ještě tvrdý boj. Přál bych si, aby se v tomto volebním období kultura začala vracet zpátky do své původní podoby. Pro mě je národní plán obnovy a mimořádný grant od Evropské komise velkou šancí na oživení ekonomiky, ale i kultury.

My na kultuře podmínky evropské komise výborně splňujeme. Přál bych si, aby ta krize byla bodem, kdy začneme přemýšlet jinak. Máme plno špičkových umělců, animátorů, skladatelů a dalších profesí a neměli bychom čekat, až je zaměstná Netflix nebo odejdou do zahraničí. Měli bychom o ně pečovat.

Fascinuje mě, že máme i bez role státu lidi s úžasnými výsledky, jako třeba cena Emmy za seriál #martyisdead, hry a další. Chtěl bych, aby vznikl audiovizuální fond, který by pomáhal českým producentům a začal by vytvářet vlastní politiku v této oblasti. Tady prodáme své schopnosti, a jestli to nebudeme dělat, tak nám to sousedi ukradnou. Protože si uvědomují, že tohle je budoucnost. Tady s tím ještě nepracujeme a myslíme si, že to je něco na okraji.

Digitalizace je revoluce, která změní spoustu věcí a oblastí. A zrovna v oblasti kultury nám možná nedochází, co to znamená v knihovnách a muzeích. Takže krize, i když je zlá a vede k utrpením lidí, je akcelerátorem změn. Přál bych si, aby ČR byla ta, kdo z toho vyjde lépe.

Člověk není ve vládě kvůli příjemné atmosféře. Zvlášť v dnešní době, která není jednoduchá. Nemohu říkat, že je dobrá atmosféra, když vývoj v oblasti dohody na daních nejde směrem, který jsme si přáli.

Nálada se neodvíjí od toho, jak si tam pěkně rokujeme, ale od toho, co se daří udělat. Krize dopadá do života tisíců lidí. Ať co se týká jejich zdraví, existence, nebo budoucnosti. A jak se ukazuje, liší se naše představy o tom, co dělat a pro koho. To je to, co se dneska nejvíc štípe a co se nejvíc ukazuje, že se ten pravolevý konflikt, o kterém někteří tvrdí, že neexistuje, odehrává přímo ve vládě.

V normálních poměrech by se řeklo: tohle je tak zásadní, že koalice nefunguje. Obhajobou našeho setrvání v této vládě je, že jsme v ní dokázali prosazovat politiku zvyšování mezd, tlakem na minimální mzdu, zvyšováním platů státních zaměstnanců, anebo i tím, že jsme prosazovali tripartitu a dialog s odbory, zaměstnavateli.

Nesmírně nám vždy záleželo na tom, aby se v této zemi nedělala politika levné práce. A podařilo se nám prosadit program Antivirus, což mělo ten efekt, že je v této zemi stále nízká nezaměstnanost. I v porovnání s ostatními státy Evropy. Kdybychom byli v opozici, tak si troufám říct, že by takový program neexistoval.

Pamatuji si na svůj střet v koaliční radě ještě v Sobotkově vládě kvůli penzím, kdy se mě Andrej Babiš ptal, proč bychom je měli zvyšovat, když nám to zhorší strukturální deficit státního rozpočtu, který nám vyčte EU. Tehdy jsem mu řekl, že kašlu na strukturální deficit, protože my jsme tady kvůli tomu, že chceme zvyšovat penze. Dneska se říká, že nám to ukradl. Takže Babiš zřejmě se soc. dem. dělal jinou politiku, než by dělal s ODS. Jsem o tom přesvědčen.

Dnes už tušíme, jak by jeho politika s ODS vypadala. Andrej Babiš říká, že pomáhá všem, ale kvůli jeho pozměňovacímu návrhu k daňovému balíčku se bohatším dávají tisíce a chudším pár stovek. Tímto balíčkem se rozevírají nůžky nerovnosti. To je to, čemu jsme se celou dobu snažili čelit. Dnes mi přijde, že je stále víc třeba, aby se někdo zastával těch, kteří patří k nejvíce postiženým krizí.

Pro mě je zásadní, že uvnitř soc. dem. nejsme ve sporu o to, co prosazujeme. Jedním ze základních témat roku 2021 bude hledání pomoci pro ty, kteří budou krizí postiženi. Na ministerstvu kultury se také zabýváme tím, jak kompenzovat lidem ztráty, kterým nejsme schopni čelit. A otázka je, kde na to budeme brát peníze.

Proto mě strašně štve, že tady dáváme peníze někam, kde je to neplodné a neefektivní. Princip je jednoduchý, lidé s vysokými a vyššími příjmy, pokud jim snížíme daně, nezvýší spotřebu. Když zvyšujeme deficit, musíme peníze dávat lidem, kteří je potřebují. Taková úprava daní v takovém rozsahu se tu nikdy nedělala a je to bohužel úprava, která bude rozšiřovat nůžky a v období krize, kdy je nejhůř, se bude přidávat nejbohatším, kteří tu krizi zvládají nejlépe.

Nemá cenu lidi jen strašit omezeními a restrikcemi, ale lépe uděláme, když jim nabídneme pomoc. Nemá cenu si stěžovat, že lidé se netestují. Třeba když víme, že v zaměstnání dochází často k infekcím, tak je třeba nabídnout příspěvek na testy. Prosazujeme stoprocentní ošetřovné pro lidi. Mně by nevadil deficit, ale vadí mi, že není dobře použit. Dneska je čas solidarity, aby bohatší přispěli chudším. Nevidím žádný důvod, proč snižovat daně nejbohatším, než že to je předvolební boj.